čeleď: Dřišťálovité - Berberidaceae
Dřišťál obecný je hustý, trnitý keř, s listy před zimou opadavými. Na našem území je původní.
Je velmi světlomilný, má rád suché výslunné svahy.V minulosti býval hojný, nyní se s ním lze v přírodě setkat spíš vzácně. Mnohé lokality, kde dřív rostl na mezích, byly zalesněné, a ve stínu pod stromy se dřišťálu nedaří. Nyní se používá v zahradách, do živých plotů, oblíbený je jeho červenolistý kultivar.
Dřišťál obecný Berberis vulgaris
Je to rostlina jedovatá, ale plody jsou téměř bez jedů. V minulosti se plody v malém množství používaly i k jídlu, zejména jako přídavek k jiným jídlům na okyselování. Plody mají hodně vitaminu C. V současnosti ale máme k dispozici dostatek jiných potravin, které obsahují hodně vitaminů, proto plody dřišťálu je lépe nechávat jen na okrasu.
Včely medonosné jeho květy velmi milují. Obvykle nalétává na květy dřišťálu obecného takové množství včelích dělnic, že mezi sebe nepustí už žádné další jedince jiných druhů hmyzu.
Na větvičkách bývá velké množství květů.
V minulosti býval záměrně likvidován, protože je mezihostitelem rzi travní. Později se ale prokázalo, že na napadení našich obilnin má dřišťál jen velmi malý vliv. Naopak rozhodující pro infekci je vítr, který na česká pole přináší spory z napadených obilných polí z jižní Evropy.
Na dalším obrázku je větvička s květy a listy. Na horní straně listů jsou vidět načervenalé tečky, jedná se o počáteční stadium napadení rzí.
Na následující fotografii je spodní strana listu, který je celý napadený rzí.
Rez travní napadá pšenici, žito, ječmen, a dalších asi 300 druhů různých trav. Základní druh rzi má mnoho odlišných fyziologických ras. Při šlechtění obilnin se daří tvořit odolné odrůdy, ale žádná odrůda není odolná vůči všem rasám rzí. Tady dřišťál (a taky mahonie) svůj škodlivý vliv mít mohou, protože právě na nich nové rasy rzí občas vznikají.
Větvička se zralými plody dřišťálu v podzimním slunci.
Nejnovější z rostlin
