čeleď: Jinanovité - Ginkoaceae
Jinan dvoulaločný je v současnosti moderní dřevina, kterou si lidi dávají jako zajímavost do zahrad, používá se pro výsadby uličních stromořadí.
Je to dvoudomá rostlina.
O tomto druhu se píše jako o živé fosilii. Prý existují otisky rostlin podobných jinanu už z doby na rozhraní karbonu a permu - tedy z konce prvohor, kdy na zeměkouli převládaly plavuně. Potom se rozšířil po celé severní polokouli, a následně zase před 3 miliony let z Evropy vymizel. Živé rostliny se podařilo objevit v Číně.
Jinan dvoulaločný Ginko biloba
Pražané mohou objevovat jinany např. v Botanické zahradě Na Slupi.
Jinan v botanické zahradě, když mu na podzim začne žloutnout listí.
Na pohled jsou na něm zajímavé jakoby třešničky, které ale podle správné botanické terminologie prý nejsou plody. Generativní rozmnožování jinanů je jiné, než jsme zvyklí u našich současných druhů stromů. Je to dobře popsáno na
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jinan_dvoulalo%C4%8Dn%C3%BD#Generativn.C3.AD_rozmno.C5.BEov.C3.A1n.C3.AD
Zjara se vytváří dvojice vajíček.
Následně ale jedno z nich zakrňuje, zůstává po něm zbytek, pouze druhé se vyvíjí.
Uvnitř jsou semena, která připomínají peckovice. Jejich vnitřek se v Číně používá jako potravina, i jako léčivo. Nesmí se ale jíst syrová, a taky se jich nesmí sníst mnoho najednou.
Zahradníci teď pěstují řadu kultivarů jinanů s různým tvarem koruny. Na další fotografii je jinan ve Stromovce.
Mezi nejstarší jinany v ČR patří jedinec vedle Stromovky. Jeho věk se odhaduje na 180 roků. Fotografován v prosinci 2016, proto bez listů.
Plody opadávají postupně. Některé plody jsou zralé dřív než začnou jinanům žloutnout listy, ale mnoho dalších plodů zůstává na stromě i v prosinci po opadání všech listů.
Nejnovější z rostlin
