čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae (dříve tisovcovité - Taxodiaceae)
Tisovec dvouřadý pochází z jihovýchodu Spojených států. V naší mostecké uhelné pánvi jsou ale velmi časté otisky stromu, který je od současného tisovce k nerozeznání. Vědci mu dali jméno Taxodium dubium. Tak je složité určovat, který druh je u nás původní a patří k nám, a které máme jako cizince odmítat.
U nás se nyní prosazuje názor, že v hodpodářských lesích je potřeba vysazovat pouze naše původní dřeviny (myšleno takové, co rostly v Evropě ve století před objevem Ameriky). Je to škoda, velmi se tím ochuzujeme.
Tisovec dvouřadý Taxodium distichum
Tisovec je v USA důležitá hospodářská dřevina. Má dřevo odolné hmyzím škůdcům i houbovým hnilobám. Dokáže růst a produkovat kvalitní dřevo i v zabahněných lokalitách, což se od našich stromů v podmáčených plochách očekávat nedá.
Tisovec na břehu u rybníčku ve Stromovce.
Samčí květy jsou drobné, uspořádané v přesvislých latách. Vytvářejí se už napodzim, ale otevírají se až na jaře.
Obvykle rostou jen v horní polovině koruny.
Samičí květy se vyvíjejí buď u báze lat se samčími květy, nebo zcela samostatně.
Detail větvičky:
Tisovec je opadavý jehličnan. Jeho jednotlivé jehličky vyrůstají na dlouhých (až 10 cm) brachyblastech. Na podzim opadávají brachyblasty společně s jehlicemi.
Brachyblasty jsou na větvičkách rozložené střídavě. To je důležitý rozlišovací znak od metasekvoje, která má brachyblasty umístěné vstřícně.
Jeho kulaté šišky se obvykle rozpadají na stromě, ale občas se dá najít i některá spadlá v celku.
Zajímavostí jsou neobvyklé vzdušné ( dýchací ) kořeny, které tisovce vytvářejí, pokud rostou v místech s vysokou hladinou podzemní vody, případně se stojatou vodou, kde bývá ve vodě nedostatek kyslíku.
V zimě jsou vzdušné kořeny vidět lépe.
Ve Stromovce tvoří nápadné vzdušné kořeny pouze jedinec, který se teď po úpravě terénu ocitnul na ostrově a není normálně přístupný. Moje fotografie je z dřívějška, dokud se k němu dalo chodit.
Za povšimnutí stojí i poškození vrcholů vzdušných kořenů, pravděpodobně od travních sekaček, ale taky možná od veřejnosti. Pobyt na ostrově udělá tomuto jedinci dobře.
Ve Stromovce je vysazen větší počet tisovců, ale ti ostatní nemají vzdušné kořeny buď vůbec nebo jen málo.
Naopak v americké vlasti tisovců jsou jedinci s daleko většími vzdušnými kořeny, nejvyšší naměřený vzdušný kořen je vysoký 3,7 m. Taky tam mají daleko starší stromy, tisovce se prý mohou dožít věku 1000 roků.
Před podzimním opadáním získává jehličí tisovců zvláštní tmavě rezavou barvu.
Tisovec dvouřadý se u nás v ČR pěstuje už delší čas. V pražské Stromovce i jinde v některých zámeckých parcích rostou mohutné staré exempláře tohoto druhu.
Velmi podobný je druh TISOVEC VYSTOUPAVÝ (Taxodium ascendens). Ten byl u nás donedávna skoro neznámý. Přirozeně se vyskytuje v bažinatých oblastech v jihovýchodní části USA, především na Floridě.
Nyní už jsou jeho sazenice v nabídkách prodeje i našich zahradnických podniků. Vysazený už je vidět v Praze v parcích, ale jen mladší exempláře. Největší je pravděpodobně v Botanické zahradě v Praze v Troji.
Pohled do větví.
Výhony má dvojího typu - opadavé a vytrvalé. Vytrvalé větvovité výhonky jsou umístěné převážně ke konci letorostů. Opadavé větévky bývají blíž k bázi.
Vytrvalé výhony nesou drobné střídavě postavené pupeny, ze kterých později vyrůstají také výhony opadavé (krátké brachyblasty), které nesou většinu jehlic. Opadavé výhony dávají dřevině až provázkovitý vzhled.
Jehlice jsou čárkovité, drobné.
Nedozrálé zelené šištice. (Po dozrání budou vypadat prakticky stejně jako šištice tisovce dvouřadého.)
Zatím je u nás tisovec vystoupavý téměř neznámý. Proto chci ukázat vyfotografovaný celý strom.
Nejnovější z rostlin
