čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec obecný je výrazně světlomilná dřevina. Náš domácí druh, umí se přizpůsobit různému geologickému podloží, snese vysýchavé půdy právě tak dobře jako nadbytek mokra, nevadí mu ani kruté zimy ani horká léta.
V pražských zahradách je to často pěstovaná okrasná dřevina. JALOVEC OBECNÝ JE ODOLNÝ VŮČI CHOROBÁM.
Přirozeně roste na krajích Prahy obvykle na skalách a na svazích s mělkou půdou, kde nemá konkurenci jiných dřevin.
Jalovec obecný Juniperus communis
Špičaté jehlice vyrůstají v trojčetných přeslenech. Modročerné plody dozrávají ve druhém nebo třetím roce.
V botanické mluvě se plody jalovců jmenují šišky - galbuly.
Jalovec obecný druh, který má trvale pouze jehlicovité listy. Mnoho jiných druhů jalovců, které jsou pěstované v pražských zahradách, má jehlicovité listy pouze u mladých semenáčů, a ty se později mění na převážně šupinaté listy.
Jehlice mají svrchu bělavý pruh.
Vyfotografovat jalovcovou větvičku tak, aby byly na obrázku dobře vidět trojhranné výhony a jehlice v přeslenu po třech kusech, to není vůbec snadné. Proto je na předchozím obrázku fotografovaná přestřižená větvička.
Spodní strana jehlic na větvičce. Jsou tu viditelné přesleny po třech jehlicích, jak jsou uspořádané nad sebou.
Vrchol větvičky s pupeny. Přesleny tu jsou těsně nad sebou, proto působí dojmem, jako kdyby tam bylo současně šest jehlic.
Přesleny po třech jehlicích jsou důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů jalovců. V mládí se jalovci obecnému velmi podobá jalovec viržinský (Juniperus virginiana). Ten má ale čtyřhranné výhony a jeho jehlice stojí většinou vstřícně ve dvojicích. Na starých jedincích pak u něj převládají šupinaté listy, které jsou na větvičkách ve čtyřech řadách.
Nejnovější z rostlin
