Tolice vojtěška Medicago sativa


čeleď: Bobovité - Fabaceae

Tolice vojtěška je vytrvalá bylina s mohutně vyvinutým kořenovým systémem. Původní je pravděpodoně v Asii, ale její pěstování se rozšířilo do Evropy už v dobách před naším letopočtem. V Evropě se křížila se zdejší tolicí srpovitou (Medicago falcata).
Je mimořádně odolná vůči suchu. Má v květech dostatek nektaru pro hmyz i v době, kdy jiným druhům rostlin květy zasychaly, jako tomu bylo např. v horkém létě 2015. Pokud nastane v létě extrémní sucho, je důležité nechávat vojtěšku kvést a její porosty nechat neposečené, aby čmeláci a včely samotářky i další hmyz neumírali hladem.
V tomto článku jsou všechny fotografie z louky pod ulicí Na Špitálce v Praze 6.

V současnosti se na polích pěstují převážně tetraploidní kultivary. Obvykle v sobě mají i část genů zděděných po tolici srpovité, ale vzhledově jsou stejné jako Medicago sativa.

Praha se v posledních desetiletích rozrůstá do míst, kde ještě nedávno byla pole. Na takových plochách, kde byla vojtěška v minulosti pěstovaná, zůstává stále velmi hojnou bylinou.

Při výrobě vojtěškového semene bývá problém s opylováním. Naše původní české druhy hmyzích opylovatelů mívají s vojtěškovým květem potíže. Čmeláci raději vykusují do vojtěškových kvítků díry z boku, aby měli možnost pro sebe pašovat sladký květní nektar bez toho, že by květ opylili. Včely medonosné pak využívají vykousaných děr a taky to s opylovací prací nepřehánějí.
Z ekonomického hlediska výroby vojtěškového osiva je nutné, aby na lokalitě žily některé druhy samotářských včel, které se na vojtěšku specializují.
V Praze je k vidění pilorožka vojtěšková - Melitta leporina. Je to drobný a nenápadný druh samotářské včely, ale pro tvorbu vojtěškových semen je důležitá.
/Pilorožka vojtěšková, celá včelka samotářka na květu vojtěšky.

Nezralé plody - jsou to drobné zatočené lusky.
/Vojtěška setá, nezralé plody.
Tvar plodů je důležitý rozlišovací znak od ostatních druhů rodu tolice.

Kvalitní nektar z vojtěškových květů využívá mnoho druhů hmyzu. Nápadní a krásní jsou motýli. Ti sice přenášejí pyl nepatrně, skoro vůbec, ale jsou nádherní. Na horním obrázku je žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) - sameček.

Vojtěšku má rád i žluťásek čičorečkový (Colias hyale). Jeho housenky se mohou vyvíjet na několika druzích bobovitých rostlin, ale vojtěšce dává přednost.
/Žluťásek čičorečkový.

Vojtěška je i živnou rostlinou housenek několika druhů modrásků rodu Cupido. Na fotografii je samička, jak klade vajíčka mezi poupata. Pravděpodobně je to druh modrásek tolicový (Cupido decoloratus).
/Modrásek rodu Cupido na vojtěšce.

V největším počtu bývají nad kvetoucí vojtěškou bělásci.
/Bělásek řepový.

Modrásek, samička.
/Motýl modrásek jehlicový, samička.

Kvetoucí lodyha.
/Vojtěška, tmavomodře kvetoucí lodyha.

Krátce po odkvětu se zakládají stočené lusky.
/Vojtěška, po odkvětu se začínají tvořit lusky.

Silné lusky před dozráním.
/Vojtěška setá, tlusté zelené lusky před začátkem zrání.

Těžko říct, proč se vojtěšce seté stáčejí lusky. Mohla by to být ochrana před vysycháním. To nejcennější, co rostlina tvoří, tedy semena, musí být nejvíc chráněné před spalujícím sluncem.

Vojtěška je oblíbenou rostlinou čalounice trouchové (Megachile wilughbiella). Na fotografii je sameček, který má nápadně rozšířená přední chodidla.
/Čalounice trouchová, sameček na květu vojtěšky.

Rakytník řešetlákový
Ptačinec žabinec (ptačinec prostřední)
Chřest lékařský
Oman hnidák

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist