čeleď: Aralkovité - Araliaceae
Břečťan popínavý patří k těm několika málo našim rostlinám, co kvetou na podzim (září a začátek října), a plody jim dozrávají až následující rok.
Včely medonosné sbírají na květech břečťanu nektar i pyl, ale zdá se, že to dělají pouze z nedostatku jiných zdrojů v podzimních měsících. Protože pokud jsou nablízku v hojné míře jiné druhy květů, tak se včely přeorientují na jiný zdroj a květy břečťanu je nezajímají. Na břečťanu ale bývá hodně mšic, které produkují medovici, a tu včely medonosné sbírají přednostně. Včelí med, který včely vyrobily z medovice na břečťanech, má velmi tmavou barvu.
Břečťan popínavý Hedera helix
Na horní fotografii jsou zralé modré plody břečťanu, v dubnu při ranní jinovatce.
A tady si pro sebe zobe modré plody břečťanu kos. V pozadí jsou vidět nejen listy břečťanu, ale také listy loubince. Loubinec má podobné modré plody ale až koncem léta. (Kosa fotografoval v dubnu Martin Růžek.)
Mšice břečťanová (Aphis hederae) na listu, vlevo jsou vidět kapičky medovice. Medovice kape od mšic na horních listech na spodnější listy.
Velkou většinu vznikající medovice zkonzumují mravenci.
Mšice břečťanová v detailu. Tento druh mšice žije celý rok pouze na břečťanech, nepřelétává na jiné druhy rostlin. Jen vyjímečně může napadat i některé pokojové rostliny ze stejné čeledi jako je břečťan.
Květy břečťanu v detailu.
Na podzim bývá chladno, a vůči chladu jsou odolné zejména vosy. Těm sladký nektar z břečťanových květů velmi chutná.
Vosa útočná (Vespa germanica), samička.
V době kvetení břečťanu se v přírodě pohybují samečkové i samičky různých druhů vos. Foto samečka druhu vosa obecná.
Na květech břečťanů bývá i velké množství různých druhů pestřenek. Pestřenky nemají žihadlo, ale i tak mnohé z nich úspěšně napodobují vosí zbarvení.
Z řádu dvoukřídlého hmyzu jsem na břečťanu fotografovala i neobvykle zbarvené očnatky.
Je to druh Leopoldius signatus. Tahle očnatka parazituje na vosách. Je pro ni charakteristické, že se vyskytuje až v podzimních měsících.
Nejen břečťan stoupá vzhůru ke střechám.
Listy na plodných větvičkách mají jiný tvar než mladé větvičky, které se pnou a přichytávají k podkladu.
V roce 2012 porůstal mohutný břečťan jižní stěnu Starého královského paláce (Ludvíkovo křídlo) v Praze. Tenkrát byly Zahrady na Valech volně přístupné. Dnes už tam nesmí ani veřejnost, ani břečťan - i ten asi ohrožoval bezpečnost, a tak je zlikvidován.
Foto kvetoucího břečťanu 16. 9. 2012
Někdy dokáže břečťan přerůst celý strom, po kterém se pne a který mu je oporou.
Obrázek je z 18. 5. 2015, vedle je tzv. Werichova vila, v době rekonstrukce. (V roce 2020 už je Werichova vila hezká a opravená, ale břečťan odtud úplně zmizel.)
V Botanické zahradě v Praze Na Slupi se na břečťanech vyskytuje parazitická záraza břečťanová (Orobanche hederae).
Záraza břečťanová se přiživuje na kořenech břečťanu, protože sama je zcela bez chlorofylu.
Břečťan se často pne i po stromech na málo navštěvovaných hřbitovech. (Židovský hřbitov Praha Olšany)
V říjnu se většina dřevin chystá na zimu, a současně s nimi i jejich hmyzí obyvatelé. Na břečťanu je ale živo až do mrazů.
Křís kornatka hnědá (Issus coleoptratus), dospělec na břečťanové větvičce.
Břečťan je jedovatá dřevina, ve své míze obsahuje jedovaté saponiny. Kornatkám to ale nevadí, jejich zvláštní trávicí systém umí jedy rozkládat.
A jak si poradí s jedovatostí břečťanu mšice? Nevím, o tom jsem se nic nedočetla.
Tak či onak, o medovici ze mšic na břečťanu mají velký zájem mravenci i v říjnu.
Mravenci samozřejmě hledají sladký nektar i v břečťanových květech. Mravenec na následující fotografii byl velmi drobný.
Na rozkvetlém břečťanu se ukázala i babočka admirál.
Babočky admirál během podzimu odlétají na jih, u nás by nedokázaly přezimovat. Během takového dlouhého letu je pro ně samozřejmě důležité se občas dobře nasát nektaru.
Nejnovější z rostlin
