čeleď: Meruzalkovité - Grossulariaceae
Srstka angrešt je v pražských lesích velmi hojný keř. Je obtížné odhadnout, jestli je tu původní, nebo zplanělá, nebo tu byla v minulosti úmyslně vysazovaná. Dokáže úspěšně růst ve stínu pod jinými vzrostlými stromy. Hlavně se s ní lze setkat na kamenitých svazích. Kvete postupně během dubna, a její květy vyhledává mnoho časně jarních druhů hmyzu.
Téměř vždy je možno na květech angreštu vidět krásnou pískorypku ryšavou (Andrena fulva), ta je v některé literatuře pojmenovaná jako pískorypka meruzalková.
Srstka angrešt Ribes (Grossularia) uva-crispa
Častými návštěvníky na květech agreštů jsou čmeláci.
U nejotužilejšího druhu čmeláka, tím je v Praze čmelák luční (Bombus pratorum), už můžeme vidět na květech angreštu droboučké dělnice.
Čmelák luční je barevně trochu variabilní druh, české populace mají načervenalý konec zadečku.
Podobně brzy zjara mívá svoje drobné dělnice také čmelák rokytový (Bombus hypnorum). Ten má rezavou hruď a bílý konec zadečku.
Naopak čmelák zemní (Bombus terrestris), který je v Praze nejhojnějším druhem čmeláka, má v termínu kvetení angreštů k vidění pouze obrovské budoucí matky čmeláčích rodin.
Pohled do vnitřní struktury angreštového květu.
V Praze a okolí je rozšířený planý (zplanělý) typ srstka angrešt pravá.
Podobný typ - srstka angrešt žlaznatá, roste planě v horách a podhůří na Moravě.
Puklice švestková na angreštu v březnu.
Larvy puklice švestkové jsou v březnu velmi malé, pouhým okem jsou téměř neviditelné.
Lidi také vyšlechtili křížence angreštu s černým rybízem. Má ve květech mnoho nektaru, hmyz ho vyhledává. S fotoaprátem jsem tam už na konci března 2024 ve tmavém úkrytu mezi kvítky zastihla můru. Je to jarnice ovocná (Orthosia gothica). Je to noční motýl. Dostat jí kvůli fotografování na světlo se nepovedlo. Její housenky se dokážou živit na mnoha různých druzích dřevin i bylin, mezi nimi právě také angreštem. Neobvyklý je výskyt dospělců jarnice už v březnu.
Má zajímavá tykadla.
Nejnovější z rostlin
