čeleď: Svlačcovité - Convolvulaceae
Svlačec rolní je vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem. Mohutný kořenový systém může zasahovat až tři metry hluboko. Dokáže ale růst i na velmi mělkých půdách. Porůstá zejména zraňované půdy. Bývá to nepříjemný plevel ve vinicích. Kvete od května do října. Květní koruna může být široká 2,5 cm. V květu má pět tyčinek a semeník má na vrcholu dlouhou čnělku s dvoulaločnou bliznou.
Svlačec je vyhledávanou živnou rostlinou housenek několika druhů motýlů a na sběr pylu a nektaru ze svlačců se specializuje samotářská včelka křivorožka svlačcová (Systropha curvicornis), se kterou se lze u nás setkávat na jižní Moravě.
Svlačec rolní Convolvulus arvensis
Křivorožka svlačcová (Systropha curvicornis) bývá hojná ve vinicích na plevelném svlačci. Tykadla samečků jsou na koncích stočená do trojúhelníkové spirály.
Samičky sbírají pyl na chloupky po celém obvodu zadečku.
Křivorožky lze v přírodě vidět nejčastěji při sání nektaru právě v této poloze s legračně roztaženýma nohama.
Včely medonosné sají v květech svlačců nektar a sbírají světlý pyl. Svlačec je důležitá včelařská bylina. Při sečení trávníků ve městě kvůli svému plazivému růstu obvykle uniká poškození sekačkou a zůstává jedinou kvetoucí bylinou na lokalitě.
Na konci července a začátkem srpna se ve květech svlačců často objevují drobné můry druhu světloskvrnka svlačcová (Emmelia trabealis). Na svlačci se vyvíjejí také její housenky.
Na svlačcích se také vyvíjejí housenky druhu tmavoskvrnka svlačcová (Tyta luctuosa). Dospělou můru tmavoskvrnku jsem fotografovala 15. 6. 2023 na svahu v Praze 6 v Sedlci.
Při podrobném prohlížení květů jsem uvnitř zahlédla i droboučkou housenku.
Je to pernatuška svlačcová (Emmelina monodactyla). Foto 11. 7. 2023 v Praze v Dejvicích.
Nejčastěji se ale v květech svlačců pohybují drobné ploskočelky.
Kvetoucí porost v trávníku.
Na rostlinách svlačců se mohou vyvíjet housenky druhu lišaj svlačcový (Agrius convolvuli). Mohou se ale vyvíjet i na dalších rostlinách, třeba na opletníku plotním.
Lišaj svlačcový má rozpětí křídel 84 až 115 mm, je to tedy mimořádně velký druh, jeden z našich největších. Je to silný a výkonný letec, pravidelně k nám migruje z jižní Evropy. Jedinci, kteří k nám přiletěli už v květnu nebo v červnu tu kladou vajíčka na svlačce a další rostliny, housenky se tu úspěšně vyvíjejí a z nich vylíhlí motýli se na podzim zase vracejí na jih. Nedokážou to ale úplně všichni, mnozí se u nás snaží přezimovat ve stadiu kukly, to se jim ale může podařit jen při mimořádně teplé zimě.
Nejnovější z rostlin
