čeleď: Svlačcovité - Convolvulaceae
Svlačec rolní je vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem. Mohutný kořenový systém může zasahovat až tři metry hluboko. Dokáže ale růst i na velmi mělkých půdách. Porůstá zejména zraňované půdy. Bývá to nepříjemný plevel ve vinicích. Kvete od května do října. Květní koruna může být široká 2,5 cm. V květu má pět tyčinek a semeník má na vrcholu dlouhou čnělku s dvoulaločnou bliznou.
Svlačec je vyhledávanou živnou rostlinou housenek několika druhů motýlů a na sběr pylu a nektaru ze svlačců se specializuje samotářská včelka křivorožka svlačcová (Systropha curvicornis), se kterou se lze u nás setkávat na jižní Moravě.
Křivorožka svlačcová (
Systropha curvicornis) bývá hojná ve vinicích na plevelném svlačci. Tykadla samečků jsou na koncích stočená do trojúhelníkové spirály.

Samičky sbírají pyl na chloupky po celém obvodu zadečku.

Křivorožky lze v přírodě vidět nejčastěji při sání nektaru právě v této poloze s legračně roztaženýma nohama.
Včely medonosné sají v květech svlačců nektar a sbírají světlý pyl.
Svlačec je důležitá včelařská bylina. Při sečení trávníků ve městě kvůli svému plazivému růstu obvykle uniká poškození sekačkou a zůstává jedinou kvetoucí bylinou na lokalitě.
Na konci července a začátkem srpna se ve květech svlačců často objevují drobné můry druhu
světloskvrnka svlačcová (
Emmelia trabealis). Na svlačci se vyvíjejí také její housenky.

Na svlačcích se také vyvíjejí housenky druhu
tmavoskvrnka svlačcová (
Tyta luctuosa). Dospělou můru tmavoskvrnku jsem fotografovala 15. 6. 2023 na svahu v Praze 6 v Sedlci.
Při podrobném prohlížení květů jsem uvnitř zahlédla i droboučkou housenku.
Je to
pernatuška svlačcová (
Emmelina monodactyla). Foto 11. 7. 2023 v Praze v Dejvicích.
Nejčastěji se ale v květech svlačců pohybují drobné ploskočelky.

Kvetoucí porost v trávníku.
Na rostlinách svlačců se mohou vyvíjet housenky druhu lišaj svlačcový (
Agrius convolvuli). Mohou se ale vyvíjet i na dalších rostlinách, třeba na opletníku plotním.

Lišaj svlačcový má rozpětí křídel 84 až 115 mm, je to tedy mimořádně velký druh, jeden z našich největších. Je to silný a výkonný letec, pravidelně k nám migruje z jižní Evropy. Jedinci, kteří k nám přiletěli už v květnu nebo v červnu tu kladou vajíčka na svlačce a další rostliny, housenky se tu úspěšně vyvíjejí a z nich vylíhlí motýli se na podzim zase vracejí na jih. Nedokážou to ale úplně všichni, mnozí se u nás snaží přezimovat ve stadiu kukly, to se jim ale může podařit jen při mimořádně teplé zimě.