čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Štětinec laločnatý je jednoletá rostlina. Je původní v Severní Americe. U nás se pěstuje v zahrádkách jako rychle rostoucí okrasná letnička, která se umí popínat po nejrůznějších oporách. Větvené lodyhy dokážou vyrůst do délky až 7 metrů.
Na jeho květech jsem viděla vždy jen velmi drobné druhy hmyzu. Zdá se, že včely medonosné se o štětinec vůbec nezajímají. Proto může být štětinec vhodnou květinou tam, kde se lidé bojí alergií na včelí žihadla.
Snadno zplaňuje a šíří se do okolí. Velmi dobře se mu u nás daří podél větších řek.
Plody dorůstají do velikosti až 6 cm v průměru a jsou dlouze štětinaté.
Štětinec laločnatý Echinocystis lobata
Samčí květy vyrůstají v úžlabích listů v nápadných mnohokvětých latách. Samičí kvítky vyrůstají jednotlivě a jsou skloněné dolů.
V přírodě využívá štětinec jako oporu nejčastěji vrbové větve. Přichytává se úponky, které mívají 2 nebo 3 ramena.
Samčí kvítky v detailu. 3 tyčinky uvnitř květu jsou srostlé po celé délce v hlavicový sloupek.
Horní fotografie jsem dělala 20. 8. 2020 na říčním ostrově v Dolanech nad Vltavou.
Následující obrázky jsou z mého fotografického archivu z dřívějších roků.
Nedozrálý plod je už nápadně veliký, ale ještě je dole pevně uzavřený.
V rozpůleném plodu jsou dobře vidět základy čtyř semen.
Při dozrání semen se tvar plodu nápadně mění.
Při pohledu od spodu jsou vidět 2 velké otvory, určené pro vypadávání zralých semen.
V zimních měsících jsou v přírodě vidět už jen suché plody.
Ve spodní části plodu jsou otvory, kudy mohou semena vypadávat na zem.
V roztrženém plodu jsou vidět velká tmavá semena.
Suché plody v zimě visí na vrbových větvích nad řekou jako korále.
Nejnovější z rostlin
