čeleď: Blahočetovité - Araucariaceae
Blahočet chilský se v přírodě vyskytuje se v centrálním Chile a na západě centrální Argentiny, kde roste na svazích And v nadmořské výšce obvykle od 1000 do 1600 m. V jižní Evropě ho lidé často pěstují jako okrasný jehličnan, nyní je občas k vidění i u nás v Čechách. Pro nás má význam, že se na něj můžeme dívat jako na živou fosilii, jako na jeden z vývojově nejstarších jehličnanů.
Exemplář na zdejších fotografiích je z botanické zahrady v Praze v Troji.
Blahočet chilský (čilský), araukarie Araucaria araucana
Blahočety rostou jako jednodomé nebo dvoudomé stromy. Na exempláři v botanické zahradě jsou na konci letorostů k vidění jen samčí šištice.
Jak se tedy jehličnany vyvíjely? Přesně to neví nikdo, ale trochu souvislostí se o tom v knihách najít nechá.
V prvohorách, v období karbonu, u nás v bažinách rostl karbonský prales se stromovitými plavuněmi, s mohutnými přesličkami a se stromy jménem kordaity, které jsou pravděpodobně předchůdci nabo blízcí příbuzní jehličnanů. V tom vlhkém lese měly kordaity veliké listy, na první pohled se jehličnanům nepodobaly. V následujícím permském období (a potom i dál v druhohorách) začalo přírodu sužovat sucho. Právě velké sucho donutilo kordaity a jejich příbuzné víc a víc zmenšovat plochu listů. Až nakonec mají naše jehličnaté stromy místo širokých listů jen tenké jehličí. Vývojově staré druhy jehličnanů ale mají svoje jehlice pořád docela široké.
Ofotografovaný popis u blahočetu v botanické zahradě.
Blahočet jsem fotografovala v Botanické zahradě v Praze Troji v listopadu 2024 a v lednu 2025.
Nejnovější z rostlin
