Bobkovišeň lékařská (vavřínovec lékařský) Prunus laurocerasus


čeleď: Růžovité - Rosaceae

Bobkovišeň lékařská je stálezelený keř. V českých zahradách to je často pěstovaná okrasná rostlina. V přírodě je původní v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě, v několika dalších zemích s teplými zimami se stává dokonce invazním druhem.
Semena a listy jsou jedovaté !
Mírně jedovaté jsou asi i květy a květní nektar. Včely a čmeláci se květům bobkovišní většinou vyhýbají, jen občas je možné na květech uvidět nějakého hmyzího opylovatele.

S fotoaparátem se mi povedlo zastihnout na na vztyčených květních hroznech samičku čmeláka lučního. Asi měla někde blízko založené svoje hnízdečko s larvičkami, které musí zahřívat, a tak kvůli svému nasycení nechtěla odlétat někam daleko pro chutnější potravu.
/Bobkovišeň, kvítky se čmelákem lučním.
Samička čmeláka lučního saje nektar z vnitřku květu.
/Čmelák luční saje nektar z kvítků bobkovišně.

Celá rostlina bobkovišní obsahuje jedovatý amygdalin, v různých částech v odlišných koncentracích. Jednotlivé kultivary se také mohou velmi lišit, co se týká obsahu jedovatých látek. V Turecku se plody sbírají a získává se z nich především šťáva na potravinářské zpracování.
Vědci zjistili, že samotný amygdalin vlastně jedovatý není. Ale v trávicím traktu se amygdalin rozkládá působením střevní mikroflóry a nakonec se z něj uvolní vysoce jedovatý kyanovodík. Včely mohou konzumovat amygdalin v poměrně velkém množství bez újmy na zdraví. Záleží totiž na tom, jestli se molekula amygdalinu v těle včel rozkládá a jak daleko rozklad pokročí. Evolučně jsou včely vybavené k tomu, aby se zátěže toxických látek rostlinného původu uměly zdárně vypořádávat. K tomu vydatně přispívá jejich správná zdravá střevní mikroflóra.

Bobkovišeň lékařská (vavřínovec lékařský)
Borovice pinie
Tařička zahradní
Blahočet chilský (čilský), araukarie

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist