čeleď: Šácholanovité - Magnoliaceae
Šácholan hvězdovitý (magnólie hvězdovitá) pochází z horských lesů Japonska. U nás je to často pěstovaný okrasný stromek. Na jaře rozkvétá velmi brzy, v době kvetení ještě nemá listy.
Na rozdíl od většiny jiných u nás pěstovaných kultivarů magnólii má víc rozevřené okvětní lístky a umožňuje lidem vidět na vnitřní (primitivní) uspořádání květu. V geologické historii zeměkoule totiž rostliny příbuzné magnoliím byly prvními suchozemskými kvetoucími (krytosemennými) dřevinami.
Šácholan hvězdovitý Magnolia stellata
Šácholanovité se začaly vyvíjet už v druhohorách, na počátku období křídy. Současně s rozvojem kvetoucích rostlin se začal vyvíjet také hmyz. Pyl krytosemenných rostlin je totiž mimořádně dobrá a výživná potravina. Odborníci se domnívají, že úplně první včely, které se živily pylem, se objevily asi před 130 miliony let.
Tyčinek je v květu mnoho, s krátkými tlustými nitkami nezřetelně oddělenými od prašníků. Pestíky jsou svrchní, obvykle ve větším počtu, spirálově uspořádané. Nektária nejsou vyvinutá.
Tam, kde šácholany rostou v přírodě na původních lokalitách, se na opylování jejich květů zaměřují brouci. Blanokřídlý hmyz totiž vyhledává hlavně takové květy, ve kterých je současně zdroj sladkého nektaru - ten v šácholanech chybí. V Čechách to vypadá, že opylování šácholanů řeší hlavně vítr nebo jen náhodní hmyzí návštěvníci. Pyložraví brouci v Čechách sice také existují, jenže ti se zjara probouzejí až mnohem později, na časně kvetoucích šácholanech je nemůžeme vidět.
Nejnovější z rostlin
