Pajasan žlaznatý Ailanthus altissima


čeleď: Simarubovité - Simaroubaceae

Pajasan žlaznatý pochází z horských lesů Číny. Rozšířil se do mnoha zemí světa, mnohde se chová invazivně, právě tak u nás v ČR. Je to rychlerostoucí dřevina, ale krátkověká. Jeho zpeřené listy mohou být až 60 cm dlouhé. U nás se šíří zejména podél železničních tratí.
Je to dřevina mimořádně skromná, odolná suchu. Dokáže vyrůst i z nepatrného množství země, stačí mu jen malý objem kořenů. Právě tím se ale stává nebezpečným stromem - malé ukotvení v zemi a mohutný vršek je příčina, proč se pajasan snadno vyvrátí a ohrožuje lidi.

Pajasan je stromem, která má v ČR na svědomí nejvíc smrtelných úrazů, způsobených neočekávaným pádem stromu.

/Pajasan, větvička s listy a plody.
Nedozrálá semena v detailu:
/Pajasan, plody v detailu.
Pajasan v pražském parku. Dozrává na něm mnoho semen, které vítr zakrátko rozfouká po dalekém okolí.
/Pajasan v pražském parku.
Samčí a samičí květenství jsou obvykle na oddělených rostlinách.
Včely medonosné a pravděpodobně i další hmyz na květy pajasanu rády létají. Přesto si dovolím říct, že jako medonosná dřevina je pajasan k ničemu. Kvete totiž ve stejném termínu jako naše české lípy. Kdyby na stejném místě jako pajasan rostla lípa, tak na té lípě by bylo včel, čmeláků a vůbec všeho mnohem víc. Proto pěstování pajasanů jako invazní dřeviny naší přírodě pouze škodí.
To je rozdíl od akátů. Akáty kvetou v termínu, kdy z našich původních českých dřevin nekvete nic, a v termínu, kdy všechny travnaté plochy ve městech jsou posečené a bez květů. Proto akáty v městských parcích zachraňují hodně čmeláčích hnízdeček a hnízdeček včel samotářek před hladověním. (V dřívějších stoletích, když se louky kosily ručně, nikdo nedokázal pokosit velkou plochu najednou, proto v minulosti vždy kvetlo mnoho bylin na loukách.)
Samčí květenství a včela.
Samčí kvítky se skládají z prašníků a zakrnělého semeníku.
/Včela na samčích květech pajasanu.
Samičí květenství. Samičí kvítky mají semeník a tyčinky, které ale většinou nejsou funkční a neprodukují pyl.
/Pajasan, samičí květy.

Jedno dobré využítí by pajasany mít mohly. Vzhledem k jejich skromnosti se hodí na vysazení do vnitrobloků, do takových míst, kde by se pro špatné podmínky jiná dřevina neudržela. Protože je pajasan dřevina dvoudomá, mohou se vysazovat pouze samčí rostliny, které netvoří semena a proto nezamořují okolí. Do vnitrobloků se hodí také proto, že zjara raší velmi pozdě, proto pouští lidem do oken příjemné jarní slunce. Stíní až později v létě, a stíní příjemně málo, je to strom vzdušný, dost slunce propouští. Tím se liší od většiny našich dřevin, které vysazené uvnitř vnitrobloků mnohdy způsobují, že nepouští lidem do oken dostatek světla a lidi si pak stěžují, že musí v místnostech v létě svítit i v poledne. Proti vyvrácení se mohou stromy uvnitř vnitrobloků buď ukotvit nějakými lany, a nebo ještě lépe, mohou se pěstovat jen mladičké pajasany. Když vyrostou víc než je bezpečné, může se pajasan pokácet, a z jeho pařezu rychle vyroste nový strom. Takový strom, který vyrůstá ze starších kořenů, dokáže mít letorosty dlouhé i 4 metry - takže za 2 roky je skoro stejně velký jako jeho pokácený předchůdce.

Pajasany jsou nebezpečný invazní plevel i v plochách přírodních památek. Dokážou růst i z malé vrstvy země mezi skalami.
/Pajasan, mladý strom v Přírodní památce Baba.
Na skalách v PP Baba v Praze 6.
/Mladé pajasany vyrůstají mezi skalami.

Pajasany dokážou bujně růst na neuvěřitelných místech.
/Strom vyrůstá z technické konstrukce.
Už půl století jsou pajasany charakteristickou rostlinou Masarykova nádraží a jeho okolí. Původní strom, který kdysi rostl u zdejšího depa, už dávno neexistuje. Ale jeho potomstvo se tu rozšířilo do mnoha míst. Lidi zdejší pajasany často likvidují, ale pajasan je strom, který se s tím dokáže vyrovnat. V kořenech má dostatek zásobních látek, a po zničení vršku snadno regenuje. Pajasan na fotografii u nástupiště je mladý letorost.
/Mladý strom u kolejí Masarykova nádraží.
/Pajasan a nástupiště Masarykova nádraží.

Sléz přehlížený
Líska turecká
Silenka ušnice
Mléč rolní

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist