čeleď: Amarylkovité - Amarylidaceae
Sněženka podsněžník je v Praze v zahradách často pěstovaná, a snadno se šíří i do okolí. Ve volné přírodě bývá k vidění v listnatých lesích v blízkosti hřbitovů nebo na plochách bývalých zahrádek.
Začíná rašit ze země už v předjaří, obvykle v době, kdy je ještě nad ní sníh. Je to u nás první kvetoucí bylinka (pokud hodnotím pouze původní české druhy rostlin), a upoutává pozornost. Aby jí v přírodě neokousávala zvířata, chrání se mírnou jedovatostí.
Sněženka podsněžník Galanthus nivalis
Rozmnožuje se cibulkami, a také semeny. Semeny se může šířit i na větší vzdálenosti. Naopak množení cibulkami pouze zvětšuje trs.
Foto trsu sněženek 4. 3. 2017 v Praze na nepoužívaném hřbitově.
Květy jsou na převislé stopce. Mají 6 okvětních lístků ve dvou přeslenech. Vnitřní okvětní lístky jsou menší a obvykle jsou na koncích zelené. Velikost zelené skvrny může být variabilní.
Květy se sklánějí dolů. Dovnitř do květu je vidět jenom když kvítek rukou nadzvedneme. Uvnitř květu je 6 tyčinek a 1 pestík.
Pokud se na chvilku oteplí, včely medonosné rády sněženky navštěvují. Uvnitř sněženkových květů včely sbírají nektar a pyl. Ve skloněných květech se ale včely těžko fotografují. Ovšem při zapojení fantazie je z následujícího obrázku zřejmé, že uvnitř kvítku pracuje dělnice včely medonosné.
V době, kdy kvetou sněženky, bývá počasí proměnlivé, často ještě znovu napadne sníh. Proto na květech sněženek obvykle nejsou jiné druhy hmyzích opylovatelů než včely medonosné. Ostatní druhy blanokřídlého hmyzu se začnou postupně probouzet ze zimního spánku až později.
Při předjarním oteplení vylétají také drvodělky, hlavně samečkové druhu drvodělka fialová (Xylocopa violacea). Na fotografii je vidět, že sameček drvodělky sněženkové květy neopyluje, ale že se dostává ke květnímu nektaru z boku. (Drvodělku na sněženece fotografoval Radim Herman.)
Sněženka podsněžník, plody před dozráním.
Do parků vysazují zahradníci i jiné druhy sněženek, obvykle se jedná o kultivary vyšlechtěné ze sněženek, které pocházejí z hor v Turecku nebo z Kavkazu, a zřejmě i z celé řady dalších míst východní Evropy. Tyhle sněženky bývají větší a rozkvétají ještě o něco dřív. Mají také širší listy, širší vnější okvětní lístky a vnitřní okvětní lístky s rozsáhlejší zelenou kresbou.
Fotografie vysazených sněženek 27. 2. 2017 Praha Stromovka.
Pravděpodobně mají původ v druhu Galanthus plicatus.
Podle mých zkušeností je ale tahle sněženka choulostivější na pěstování v našich podmínkách. Vyžaduje růst v takové půdě, která ani přes léto nevyschne. Naopak naše české sněženky se umí hodně přizpůsobit, a rostou skoro všude, kam je člověk vysadí.
Na rozdíl od našich sněženek mají pěstované kultivary nápadně jiné, širší listy.
Vnitřní okvětní lístky mohou být spíš žluté.
V době kvetení sněženek se mohou v jejich okolí objevit na starých pařezech jedlé zimní houbičky druhu penízovka sametonohá (Flammulina velutipes).
Nejnovější z rostlin
