Střemcha obecná Prunus padus


čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)

Střemcha obecná je strom až 20 m vysoký. Je to u nás v ČR původní evropský druh.Vyžaduje dostatek vláhy a půdy bohaté na živiny.
V Praze je k vidění zejména kolem Rokytky.

Má velmi jedovatá semena (dužnina není jedovatá, je ale nechutná).
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus avium.

/Střemcha obecná, pohled na rozkvetlý vrchol stromu.

Listy se velmi podobají listům třešně.
/Střemcha obecná, konec větve s květy a listy.

Na střemchách přezimují vajíčka mšice střemchové (Rhopalosiphum padi). Z těch se líhnou matky zakladatelky, které se dál rozmnožují bez oplození. Později tu vyroste okřídlená generace mšic, ta přelétá na různé trávy, hodně i na obilí. Zemědělci nemají mšici střemchovou v lásce hlavně proto, že na obilovinách roznáší virové nemoci.
/Střemcha a mšice střemchová na listu.
Matka zakladatelka je na obrázku ta velká zelená mšice. Její potomstvo je šedočerné.
Mšice musí se svým vývojem pospíchat.
/Střemcha a mšice střemchová na řapíku listu.
Chystá se na ně mnoho strávníků. Tady klade vajíčka slunéčko. Pouze je škoda, že všechna slunéčka, které jsem na střemše viděla, byl zavlečený druh Harmonia axyridis. Náš původní druh, slunéčko sedmitečné, tu vidět nebylo.
/Střemcha se slunéčkem s vajíčky.

Pestřenka rybízová ( Syrphus ribesii ) byla také na střemše hojná. Její larvy jsou výhradně mšicožravé, zkonzumují velké množství mšic.
/Střemcha a pestřenka na listu.
Dospělá pestřenka se živí květním pylem a nektarem, pravděpodobně také medovicí, kterou mšice produkují.
/Střemcha, květy s pestřenkou.

Zahradníci vyšlechtili řadu okrasných kultivarů. Vysazují je hlavně podél vodních toků.
Střemcha obecná snáší zastínění a dokáže růst i ve spodních patrech lužních lesů.

Kokotice povázka
Lupina bílá
Černýš hřebenitý
Kručinka barvířská

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist