čeleď: Růžovité - Rosaceae
Jahodník zahradní je často pěstovaná rostlina. Aby nám vyrostly pěkné veliké jahody, potřebují být opylené. Přitom včelám medonosným se na kvetoucí jahodníky zrovna moc nechce, pokud jim v okolí kvetou jiné, včelařsky lepší rostliny. A teď toho všude kvete spousta, jírovce, dřišťály, jabloně, hlohy. . . . Včely medonosné nestíhají, a kvetení jahodníků je teď nezajímá.
Pískorypka páskovaná (Andrena gravida) má jahodníky jako svou nejlepší pochoutku.
Pískorypka v květu jahodníku.
Není ovšem jediným druhem hmyzu, který se o jahodníky zajímá.
Kdopak asi vykousal ty dírky do okvětních lístků?
Květopas jahodníkový (
Anthonomus rubi). Brouci dospěláci krmí sami sebe tím, že vykusují dírky do okvětních lístků i do mladých listů. To by samo o sobě vlastně neškodilo. Horší je, že oni nakusují stopky poupat, a do těch nakousnutých poupat kladou svoje vajíčka. Tím dokážou mnoho poničit.
Velké zemědělské podniky musí tyhle škůdce likvidovat chemickým postřikem. V malých zahrádkách u domů by se ale chemie používat neměla. Je potřeba vědět, že tihle brouci nakusují stopky pouze u poupat, rozkvetlé květy už neničí. Když mi tedy jahodníky kvetou jako na nejhořejším obrázku, tak mohu část poupat nechat i přírodě (broukům).
Je lepší se dívat, jak na květech sbírá pyl pracovitá pískorypka.
![/Jahodník a pískorypka s nasbíraným pylem. /Jahodník a pískorypka s nasbíraným pylem.](/obrazky/2016/81389-jahodnik-a-piskorypka-s-pylem.jpg)
Obdivuji její velký náklad pylu. Je sice nepatrně menší než včela medonosná, ale dokáže nasbírat mnohem víc pylu.