čeleď: Révovité - Vitaceae
Loubinec trojlaločný pochází z východní Asie. V Praze se úspěšně a často pěstuje jako popínavá liana, která má vynikající schopnost pokrývat kolmé zdi budov, a to až do výšky 20 m. Zvláštností jsou úponky s přísavnými destičkami, kterými se velmi pevně přichytává k podkladu.
Květy má drobné, obvykle unikají lidské pozornosti. Je to ale významná rostlina pro včely medonosné.
Květy loubince trojlaločného se obvykle otevírají po poledni, a pak celá zeď s loubincem hučí náletem mnoha včelích dělnic.
Loubinec trojlaločný (přísavník trojlaločný) Parthenocissus tricuspidata
Včela medonosná s nákladem pylu na květu loubince trojlaločného.
V termínu, kdy už jsou všechny původní české druhy stromů odkvetlé, je kvetoucí loubinec pro včely vyhledávaným zdrojem pylu a nektaru. Med, který včely vyrobí z nektaru loubince má ale nakyslou chuť, na jakou my lidi nejsme zvyklí, a takový med lidem obvykle nechutná. Proto je potřeba, aby včelaři měli v době před kvetením loubinců už všechen med po lidi vytočený, a loubincový nektar a pyl zůstal v úlech jako výživa pro včely.
Sladký nektar v květech loubinců hojně vyhledávají i vosy. (Na fotografii je dělnice druhu vosa obecná - Vespula vulgaris.)
Kde je hodně včel a vos, tam obvykle bývá i lovec hmyzu - sršeň.
Fotografie hmyzu na květech loubince 21. 7. 2017 v Dejvicích.
Úponky s přísavnými destičkami vyrůstají jen na mladých větvičkách. Začátek přichycení na zeď.
O pár týdnů později už jsou přísavné destičky tmavočervené a velmi pevně přichycené (nakonec zčernají, a budou pevně držet větve u zdi mnoho roků).
Na sladký nektar v květech pochodují po zdi i mravenci.
V listopadu se listy barví do různých odstínů žlutočervené barvy a zrají modré bobule.
V zimních měsících jsou bobule oblíbenou potravou žluny zelené, ačkoliv jiní ptáci se o bobule loubinců prakticky nezajímají. Pokud ale v zimě nemrzne a není zmrzlá zem, žluny si raději vyhledávají potravu v zemi. Na zdi domu s loubincem se mi nepovedlo žlunu fotografovat, vždycky uletěla dřív než jsem si přinesla fotoaparát. Alespoň mi umožnila fotografování, jak vyzobává něco v zemi.
Dům porostlý loubincem trojlaločným. Porost chrání před horkem, zdi se v letním slunci nepřehřívají.
Ale pozor - přísavné destičky loubince drží mimořádně pevně. Kdyby se někdo pokoušel větve loubince ze zdi ztrhnout, musí počítat s tím, že snadno ztrhne z budovy celou omítku, ale přísavné destičky od omítky neoddělí.
V roce 2012 byl pnoucími rostlinami porostlý i kus jižní stěny Pražského Hradu. Ve spodní části je břečťan, světlejší listy nahoře patří loubinci trojlaločnému. Je to znát, jak loubinec roste vzhůru mnohem rychleji než břečťan. (Foto 16. 9. 2012)
Na domech slouží jako okrasná zeleň a také jako ochrana proti horku a hluku z ulice.
Zobrazit žlunu, jak jí v zimě chutnají bobule, je obtížné. Kdykoliv žluna vidí venku člověka, tak odletí. Ale povedlo se mi ji dokumentovat zevnitř místnosti. Fotka je nekvalitní, proti světlu se hezký obrázek nenechá udělat. Ale doklad, že létá sklízet bobule, se podařil.
Nejnovější z rostlin
