Loubinec trojlaločný (přísavník trojlaločný) Parthenocissus tricuspidata


čeleď: Révovité - Vitaceae

Loubinec trojlaločný pochází z východní Asie. V Praze se úspěšně a často pěstuje jako popínavá liana, která má vynikající schopnost pokrývat kolmé zdi budov, a to až do výšky 20 m. Zvláštností jsou úponky s přísavnými destičkami, kterými se velmi pevně přichytává k podkladu.
Květy má drobné, obvykle unikají lidské pozornosti. Je to ale významná rostlina pro včely medonosné.
Květy loubince trojlaločného se obvykle otevírají po poledni, a pak celá zeď s loubincem hučí náletem mnoha včelích dělnic.

Včela medonosná s nákladem pylu na květu loubince trojlaločného.
/Loubinec a včela medonosná s nákladem pylu.

V termínu, kdy už jsou všechny původní české druhy stromů odkvetlé, je kvetoucí loubinec pro včely vyhledávaným zdrojem pylu a nektaru. Med, který včely vyrobí z nektaru loubince má ale nakyslou chuť, na jakou my lidi nejsme zvyklí, a takový med lidem obvykle nechutná. Proto je potřeba, aby včelaři měli v době před kvetením loubinců už všechen med po lidi vytočený, a loubincový nektar a pyl zůstal v úlech jako výživa pro včely.
/Loubinec s květy a včela - portrét.

Sladký nektar v květech loubinců hojně vyhledávají i vosy. (Na fotografii je dělnice druhu vosa obecná - Vespula vulgaris.)
/Loubinec a vosa obecná.

Kde je hodně včel a vos, tam obvykle bývá i lovec hmyzu - sršeň.
/Loubinec, list se sršní.
Fotografie hmyzu na květech loubince 21. 7. 2017 v Dejvicích.

Úponky s přísavnými destičkami vyrůstají jen na mladých větvičkách. Začátek přichycení na zeď.
/Mladá větvička loubince a čerstvé, ještě nazelenalé přísavné destičky.
O pár týdnů později už jsou přísavné destičky tmavočervené a velmi pevně přichycené (nakonec zčernají, a budou pevně držet větve u zdi mnoho roků).
/Loubinec s mravencem a trochu staršími přísavnými destičkami.
Na sladký nektar v květech pochodují po zdi i mravenci.

V listopadu se listy barví do různých odstínů žlutočervené barvy a zrají modré bobule.
/Loubinec v listopadu se zralými modrými plody.

V zimních měsících jsou bobule oblíbenou potravou žluny zelené, ačkoliv jiní ptáci se o bobule loubinců prakticky nezajímají. Pokud ale v zimě nemrzne a není zmrzlá zem, žluny si raději vyhledávají potravu v zemi. Na zdi domu s loubincem se mi nepovedlo žlunu fotografovat, vždycky uletěla dřív než jsem si přinesla fotoaparát. Alespoň mi umožnila fotografování, jak vyzobává něco v zemi.
/Žluna zelená si při zimním oteplení hledá potravu v zemi.

Dům porostlý loubincem trojlaločným. Porost chrání před horkem, zdi se v letním slunci nepřehřívají.
Ale pozor - přísavné destičky loubince drží mimořádně pevně. Kdyby se někdo pokoušel větve loubince ze zdi ztrhnout, musí počítat s tím, že snadno ztrhne z budovy celou omítku, ale přísavné destičky od omítky neoddělí.
/Dům porostlý loubincem.

V roce 2012 byl pnoucími rostlinami porostlý i kus jižní stěny Pražského Hradu. Ve spodní části je břečťan, světlejší listy nahoře patří loubinci trojlaločnému. Je to znát, jak loubinec roste vzhůru mnohem rychleji než břečťan. (Foto 16. 9. 2012)
/Pnoucí dřeviny na pražském hradě.

Na domech slouží jako okrasná zeleň a také jako ochrana proti horku a hluku z ulice.
/Loubinec jako okrasná zeleň.
/Loubinec chrání proti horku a hluku.

Zobrazit žlunu, jak jí v zimě chutnají bobule, je obtížné. Kdykoliv žluna vidí venku člověka, tak odletí. Ale povedlo se mi ji dokumentovat zevnitř místnosti. Fotka je nekvalitní, proti světlu se hezký obrázek nenechá udělat. Ale doklad, že létá sklízet bobule, se podařil.
/Žluna za oknem.

Trnovník srstnatý (trnovník huňatý)
Pryskyřník prudký
Prvosenka
Ladoňka sibiřská

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist