čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev huňatá pochází ze Středozemí, u nás byla v minulosti pěstovaná na krmení pro dobytek, zejména na chudých půdách.
Na jejích koříncích jsou nádorky s hlízkovými bakteriemi, které poutají vzdušný dusík. V dřívějších dobách, kdy lidé neznali výrobu umělých dusíkatých hnojiv, pěstování vikve huňaté výrazně zlepšovalo následnou úrodnost polí. V současnosti se vyskytuje porůznu jako zplanělá, hlavně podél okrajů polí.
Vikev huňatou často vysévají včelaři.
Vikev huňatá Vicia villosa
Obvykle je to jednoletá ozimá rostlina. Pokud je vysetá během podzimu, tak rozkvétá následující rok už v květnu. Zjara a později seté rostliny rozkvétají až v dalších měsících. Pro včelaře je výhodnější výsev až v pozdějším jaru, aby vikev vykvetla v létě, kdy je po odkvetení stromů o květní nektar nouze.
Vikev huňatá má ve svých kvítcích mnoho sladkého nektaru pro hmyz. Ale opylování neprobíhá jednoduše. Kvítky mají dlouhou květní trubku, a mnohé druhy hmyzích opylovatelů svým krátkým sosákem nedosáhnou ke sladkému nektaru, který je uložený ve květech hluboko. Tady se uplatňují jako mistři oboru čmeláci zemní (Bombus terrestris), nakusují totiž kvítky vikve mezi kališními cípy a loupí si sladký nektar bez toho, že by květy opylovali.
Vykousané otvory v květech následně využívají dělnice včel medonosných.
Včely navštěvují květy vikve huňaté ve velkém počtu. Ale jestli by si uměly vykousat otvory do kvítků samy, a nebo zda jsou závislé na přítomnosti čmeláků zemních, to nevím. Pravděpodobně je alespoň na začátku kvetení vikve huňaté přítomnost čmeláků zemních potřebná, aby se včely medonosné naučily, kde je potřeba kvítek nakousnout, a později už mohou nakusovat kvítky samostatně.
Poškozování kvítků čmeláky zemními bývá tak mohutné, že je skoro nemožné najít pro fotografování detailů květu nepoškozený květ.
Přesto nakonec cizosprašná vikev huňatá dostatek semen vytváří. Jiné druhy čmeláků a včel samotářek s dlouhým sosákem vikve opylují poctivě. Ale protože jim včely medonosné i čmeláci zemní mnoho nektaru z kvítků odebírají, musí ti dlouhososáčníci navštívit velký počet kvítků, než se nasytí, a tím se jejich opylovací práce znásobí.
Dělnice druhu čmelák zahradní kvítky vikve skutečně opyluje. Čmelák zahradní (Bombus hortorum) má totiž ze všech českých druhů čmeláků nejdelší sosák.
Překvapivě dlouhý sosák mají i některé samotářské včely. Na fotografii opyluje vikev huňatou pelonoska jarní (Anthophora aestivalis).
Vikev huňatá se dokáže prosadit i v neposečené trávě.
Na opylování vikví se specializují samotářské včely druhu stepnice dlouhorohá (Eucera longicornis). V Praze je hojná zejména stepnice jarní (Eucera nigrescens), která se může živit i na mnoha jiných rostlinách, ale také dává vikvím přednost.
Barva květů vikve huňaté může být modrofialová a nebo bývají květy dvoubarevné, potom je pavéza modrofialová a křídla a člunek světle fialové až bílé.
Jen vzácně mohou být květy celé bílé nebo růžové.
Poupata a list.
Nejnovější z rostlin
