Vrba lýkovcová Salix daphnoides


čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba lýkovcová je u nás původní jen na východní Moravě v podhůří a na horách v Karpatech. Lidi vypěstovali od druhu vrba lýkovcová celou řadu klonů. Pěstování těchto několika různých samčích klonů vrby lýkovcové je oblíbené zejména mezi včelaři.
Vrba lýkovcová kvete koncem března a začátkem dubna, nakvétá pár dnů po vrbě jívě. Vyselektované včelařské klony mají veliké jehnědy (kočičky), které rozkvétají postupně. Včelám a čmelákům i dalším druhům hmyzu poskytují mnoho nektaru a pylu po dlouhou dobu.

Vrba lýkovcová, rozkvetlý strom (včelařský pěstovaný klon).
/Vrba lýkovcová, rozkvetlý strom.

V přírodě to může být strom vysoký až 12 metrů. Přirozeně je rozšířená podél vodních toků na vápníkem bohatých náplavech. Vyžaduje propustné podloží a proudící vodu.
Naopak nesnáší u kořenů stagnující vodu (kde bývá ve vodě rozpuštěný malý obsah kyslíku), na takových místech uhyne. Nedaří se jí ani na březích rybníků.
Dobře se ale vyrovnává s dočasným přísuškem, je schopná trvale růst i v zahradách s normálně vlhkou zemí, daleko od vody.

Plané typy, rozšířené v přírodě, mívají jehnědy menší.
Často (ne vždy) mají dvouleté výhony ojíněné voskovou vrstvičkou.
/Vrba lýkovcová, dvouletý a jednoletý výhon.
/Vrba lýkovcová, ojíněný dvouletý výhon.

Pěstované klony mají jehnědy skutečně veliké.
/Vrba lýkovcová, samčí jehnědy na začátku kvetení.

Se samečkem samotářské včely druhu zednice rohatá (Osmia cornuta).
/Zednice rohatá, sameček na jehnědě vrby lýkovcové.
Samička zednice rohaté:
/Zednice rohatá, samička na kvetoucí vrbové jehnědě.
/Zednice rohatá, samička na jehnědě vrby lýkovcové, foto z boku.

A se samečkem pískorypky popelavé (Andrena cineraria).
/Jehněda vrby lýkovcové a sameček pískorypky popelavé.

Nebezpečí číhá všude, i na vrbových jehnědách. Pavouk skákavka dvoubarevná (Carrhotus xanthogramma) s ulovenou muškou.
/Pavouk skákavka dvoubarevná s úlovkem.
/Pavouk skákavka dvoubarevná, portrét.
Druh pavouka určila Helena Rothová.

Jarní květy vyhledávají i motýli, kteří přezimovali jako dospělci a probudili se při prvním jarním oteplení. Tady je babočka bílé C (Nymphalis c-album). Někdy se vrba stává i živnou rostlinou jejích housenek, často ale dávají samičky při kladení svých vajíček přednost jiným druhům rostlin, obvykle kopřivám.
/Babočka bílé C na jehnědách vrby lýkovcové.
Potom se v květnu objevují na vrbách a v jejich okolí housenky, které mohou mít na hřbetě zadečku voskově bílý pokryv.
/Housenka motýla babočka bílé C.
Babočka bílé C - hlava housenky.
/Babočka bílé C, hlava housenky.

Listy jsou z horní strany velmi lesklé.
/Vrba lýkovcová, větvička s lesklými listy.

Na rubu mají listy sivý voskový povlak. Květní pupeny se zakládají už na podzim předchozího roku. Důležitým rozlišovacím znakem vrby lýkovcové jsou palisty, které jsou trvale srostlé s řapíkem.
/Vrba lýkovcová, listy a pupeny v detailu.

Listy zůstávají na větvích zelené až do pozdního podzimu.
/Vrba lýkovcová, větev se zelenými listy na podzim.

Nakonec listy na začátku zimy zežloutnou a opadávají společně se srostlými palisty.
/Vrba lýkovcová, žlutý podzimní list s palisty.
Palisty v detailu.
/Vrba lýkovcová, palisty v detailu.

Na vrbě lýkovcové vytváří hálky pilařka Euura acutifoliae (dříve se jmenovala Pontania acutifoliae). Je to boreomontánní druh.
/Hálka na listu vrby lýkovcové.
/Hálky pilatky jsou na spodní straně listu.
/Uvnitř hálky je larva pilatky.
/Larva pilatky vykukuje z hálky.

16. 5. 2020 jsem na listu objevila brouka tesaříka rodu Leiopus. Má krásná tykadla.
/Tesařík rodu Leiopus.

Velkým překvapením na mojí pražské vrbě byl lišaj paví oko (Smerinthus ocellatus).
/Lišaj paví oko.
/Lišaj na vrbě.
/Lišaj visí na větvičce.

Naopak nepříjemné bylo poznání, že moje vrba má poškozenou kůru na spodní části kmene od mnoha nesytek sršňových.
/Nesytka sršňová s rozevřenými křídly.
Nesytka sršňová (Sesia apiformis) - sameček.
/Nesytka sršňová, zadeček samečka.
Samečkové mají hřebenitá tykadla.
/Nesytka sršňová, sameček má hřebenitá tykadla.

V dubnu a v květnu 2020 mne na letorostech vrby překvapilo velké množství mšic a také larev slunéček.
Tady je pravděpodobně larva slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata).
/Larva slunéčka květen 2020.
/Larva slunéčka a mšice na vrbovém listu.
/Larva slunéčka, zobrazená hlava.

Larvy slunéčka východního (Harmonia axyridis) mají na hřbetní straně těla nápadné výrůstky. Barevně bývají velmi variabilní.
/Slunéčko východní, mladá larva.
/Larva slunéčka východního fotografovaná shora.
/Larva slunéčka východního s nápadnými výrůstky na hřbetní straně těla.

V červnu jsou na vrbách častí brouci rodu Clytra. Potravou dospělých brouků jsou pletiva různých listnatých dřevin, nejoblíbenější jsou vrby. Vývoj larev probíhá v hnízdech mravenců.
/Brouk vrbař na letorostu vrby.
Na fotografii je pravděpodobně druh vrbař uhlazený (Clytra laeviuscula).

Čilimník černající (čilimníkovec černající)
Bolševník velkolepý (obrovský)
Trnovník srstnatý (trnovník huňatý)
Pryskyřník prudký

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist