čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík lesní je dvouletá, případně víceletá bylina. Zjara roste velmi rychle, začíná kvést už v květnu - časný začátek kvetení je důležitý rozlišovací znak od podobných druhů miříkovitých rostlin.
Je to hojný druh, roste často na okrajích lesů nebo v polostínu kolem lesních pěšin. Vyžaduje půdy bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky (v Praze 6 lemuje hlavně pejskařské trasy).
Květy kerblíku lesního vyhledává mnoho druhů brouků i hodně blanokřídlého hmyzu.
Kerblík lesní Anthriscus sylvestris
Mladé listy jsou zpočátku lesklé, později v průběhu vegetace se stávají matné. V obrysu mají trojúhelníkovitý tvar.
Nezralé plody. Pro správné určení druhu v čeledi miříkovitých je nutné znát tvar plodů.
Obal okolíků chybí, obalíčky jsou složené ze čtyř až osmi vejčitě kopinatých listenů, které jsou na okrajích krátce brvité. Po odkvětu jsou nazpět obrácené.
Kvítky v detailu.
Na kerblíku se vždy pohybuje několik různých druhů drobných včeliček.
Pískorypka z druhového okruhu pískorypka malá (Andrena minutula). V této skupině je více než 20 velmi malých, navzájem obtížně rozlišitelných druhů.
Pískorypka z druhové skupiny pískorypka bělopásná (Andrena ovatula).
Taky zde bývají různí blanokřídlí širopasí. Tady je na květech pilatěnka (Arge cyanocrocea).
Dvojice pilatek (odletěli dřív, než jsem stihla udělat úplnější záběr, proto bez určení druhu). 27. 5. 2018 na louce u PP Baba.
Plody před dozráním.
Dozrálé plody - 15. 6. 2018
V minulých letech jsem na rozkvetlém kerblíku potkávala i motýly druhu babočka síťkovaná (Araschnia levana). Na fotografii je jarní forma zbarvení. V poslední době ale tyhle babočky z Prahy nějak vymizely.
Na květech kerblíku jsou často k vidění mnozí zajímaví brouci.
Kuloštítník beraní (Clytus arietis).
Tesařík Stictoleptura maculicornis z příbuzenstva tesaříka obecného.
Brouci rušníci (Anthrenus sp.). Dospělí brouci rušníci rádi naletují na různé bílé květy a živí se tam pylem a nektarem. Jejich larvy se vyvíjejí ve hnízdech ptáků a savců, případně i jinde. Brouci zalétají i do lidských obydlí a jejich larvy se pak následně vyvíjejí na vlněném textilu nebo v peří, také v kůžích a v sušených rostlinách. Jsou velmi škodliví v muzejních sbírkách. Naopak v přírodě jsou užiteční, pomáhají s recyklací zbytků všeho druhu.
Rýhonosec zelený (Lixus iridis), dvojice na kerblíku.
Páteříček tmavý (Cantharis obscura).
Nejnovější z rostlin
