Meruňka obecná Prunus armeniaca


čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)

Meruňka pochází z území Číny, kde je jiný průběh počasí, zejména je jiný přechod ze zimy do jara. V původní vlasti meruněk jsou v zimě obvykle silnější mrazy než v u nás v Čechách, ale jakmile se jednou zjara oteplí, pak už teplo trvá bez přerušení. V Čechách je zjara počasí proměnlivé, střídá se teplo s následujícími vpády chladna. A ty extrémy ve vývoji jarního počasí u nás meruňkám velmi škodí. Proto se v Čechách meruňky pěstují jen v nejteplejších oblastech.

Poupata začínají rašit obvykle už koncem března, mnohem dřív, než raší naše původní české druhy dřevin. Proto meruňkové květy často zastihne ještě velmi chladné počasí končící zimy.
/Meruňka, poupata před rozkvětem.

Květy meruněk opylují hlavně včely medonosné.
/Květ meruňky se včelou medonosnou.

V době květu meruněk už v přírodě létají i samečkové některých druhů pískorypek. Při fotografování hmyzu vysoko ve větvích vznikají humorné fotografie.
/Meruňka, květ a zadeček hmyzu.

Na další fotografii je sameček druhu pískorypka popelavá.
/Meruňka a sameček pískorypky popelavé na květu.

/Meruňka, rozkvetlá větvička.

Většina divokých druhů hmyzích opylovatelů se probouzí ze zimního spánku až později, když už jsou meruňky odkvetlé. Zastihla jsem ale na květech meruňky pískorypku popelavou (Andrena cineraria).
/Květ meruňky s pískorypkou popelavou.

Plané, nenaroubované meruňky, mívají na kmínku a větvích trnité výrůstky.
/Planá meruňka, kmen s trnitými výrůstky.

Meruňky v Čechách trpí mnoha nemocemi. Pokud se na peckách objeví světlé kroužky a všelijaké tygří skvrny, znamená to, že je strom napadený virovou infekcí jménem šarka (Plum pox virus).
/Pecky z nemocného stromu, postiženého virovou šarkou.
/Světlé kroužky na pecce ukazují postižení stromu virovou šarkou.

Čilimník černající (čilimníkovec černající)
Bolševník velkolepý (obrovský)
Trnovník srstnatý (trnovník huňatý)
Pryskyřník prudký

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist