čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb břek je středně velký strom, může být až 25 m vysoký. Dokáže růst na místech, kde zem během léta hodně vysychá. Je to perspektivní dřevina do větrolamů a biokoridorů. Má pevné dřevo, které dřív bylo velmi ceněné v kolářství a v řezbářství. V současnosti se také uvažuje o jeho výsadbách do lesních porostů. Hodí se k zalesňování suchých a výslunných strání.
V lesích Prahy je jeřáb břek častá vtroušená dřevina, ale uniká pozornosti, protože má listy a květy pouze vysoko, jen na plném slunci. Teprve když v říjnu začne listí opadávat, tak si všimneme jeho podzimně barevných listů na zemi.
Jeřáb břek Sorbus torminalis
Větvička s listy a plody.
Nedozrálé plody mají světle hnědou barvu.
Teprve při dozrávání se hnědá barva mění na oranžovou.
Nakonec začnou přezrálé plody hniličkovatět.
Jeřáb břek má charakteristické pupeny. Pupeny jsou vejcovité, žlutozelené, s hnědě lemovanými okraji šupin.
Větve s květy jsem fotografovala 1. 5. 2019 v přírodní památce Dolní Šárka.
Čerstvě rozevřené květy mají krásně bílé prašníky.
Během doby ale prašníky napřed žloutnou a pak ještě víc tmavnou.
Na květech mne překvapili nápadně velcí mravenci. Asi je to druh mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda). Mravenec dřevokaz má stejné ekologické požadavky jako jeřáb břek, často se vyskytují spolu.
Květ s včeličkou dřevobytkou pryskyřníkovou (Chelostoma florisomne).
Dřevobytka pryskyřníková bude pro svoje larvičky sbírat zásoby nektaru a pylu pouze na pryskyřnících. Ale zdá se, že se probudila ze zimní pauzy o pár dnů dříve, než na zdejší lokalitě začaly kvést pryskyřníky. Proto tu samička krmí sebe samotnou na takových květech, které má k dispozici.
Nejnovější z rostlin
