Kakost krvavý Geranium sanguineum

Je to vytrvalá rostlina. Každý rok se objevuje na stejném místě.




Z našich původních planých druhů kakostů má největší květy. Proto je oblíbený jako skalnička pro pěstování v zahrádkách.

Rozmnožuje se nejen semeny, ale také se rozrůstá do okolí plazivými oddenky.

Na lokalitách, kde roste kakost krvavý, se obvykle vyskytuje i drobná samotářská včela z čeledi čalounicovitých - zednice dvoubarvá (Neosmia bicolor).


V době kvetení kakostu krvavého se v přírodě objevují pestřenky čmelákové (Volucella bombylans). Ty žijí ve čmeláčích hnízdech, spíš se živí odpadem ve čmeláčím hnízdě než že by moc škodily, nebo nevíme, zda škodí. Na fotografii je pestřenka čmeláková, která barevně napodobuje čmeláka zemního. (Existují i další 2 typy pestřenek, které barevně napodobují jiné čmeláky.) K životu ve čmeláčím hnízdečku podobná barva pestřenky asi nepomáhá, protože uvnitř čmeláčího hnízda je stejně tma. Pestřenky jsou ale chutnou potravou mnoha druhů ptáků. Pro pestřenky je tedy výhodné napodobovat barevně místní čmeláky, o kterých ptáčata vědí, že mají žihadlo.


Porost kakostu krvavého na skále.


Nebezpečí je všude. Květ s pavoukem běžníkem, který tu číhá na kořist.


Listy:



Na rostlinách kakostu krvavého se vyvíjejí housenice paličatky kakostové.
Paličatka kakostová (Corynis obscura). Dospělá samička je celá černá, je dlouhá 6 až 8 mm.


Staré listy se někdy zbarvují nápadně červeně, předtím než zaschnou.



Na svazích s porostem kakostu krvavého bývá i mnoho brouků.

Brouk krytohlav na květu.


Na květy kakostu také ráda létá pískorypka křivonohá (Andrena curvungula).


Pískorypka křivonohá sbírá výživu pro svoje larvičky pouze na zvoncích, sama pro sebe ale načerpává energii z nektaru mnoha dalších druhů rostlin.
Podobně dřevobytka pryskyřníková tvoří zásoby potravy pro larvičky jen z pryskyřníků, ale sebe samotnou ráda krmí na dalších druzích rostlin.
Tady byla na květu dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne).