čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Tromín prorostlý byl ještě nedávno v Čechách neznámou rostlinou.
Začátkem května v Divoké Šárce upoutávají pozornost lidí nápadně světle žlutozelené rostliny. Jedná se o tromín prorostlý, pravděpodobně je to rostlina zavlečená k nám z jižní Evropy. V současnosti se vyskytuje v ČR pouze v Praze a okolí.
Je to dvouletá rostlina.
Květy jsou oblíbené u mnoha druhů hmyzu. Na fotografii je pestřenka s latinským jménem
Merodon clavipes. Tento rod pestřenek žije hlavně v jižní Evropě, u nás se vyskytuje vzácně, má v ČR severní hranici rozšíření.
Larvy těchto pestřenek se specializují na okusování cibulí různých druhů rostlin.

Vlastně je to tak správně, že jihoevropský druh pestřenky miluje jihoevropskou rostlinu tromín.

Mravenci také chodí na květy pro sladký nektar.

Detail droboučkých květů.

Fotografie kvetoucích rostlin 22. 5. 2016 Praha, Divoká Šárka.
V roce 2017 je tromínu v Šárce i jinde v okolí mnohem víc.

A jak se zdá, včelám medonosným i dalším hmyzáčkům to vyhovuje.

Dělnice včel medonosných rychle běhají po květech a sbírají pyl. Sladký nektar včely sbírají na květech jiných rostlin.
V roce 2021 bylo v lesích v Praze 6 tromínů ještě víc, někde vytvářel skoro souvislé porosty.

Zatímco včely a čmeláci sbírají na tromínech hlavně pyl, pilatky z rodu
Tenthredopsis mají zájem o květní nektar.

Je vidět, že na květním stylopodiu se tvoří hodně sladkého nektaru i v době, kdy už z kvítků opadaly okvětní lístky a částečně i tyčinky, zůstaly jen čnělky. (Stylopodium je rozšířená báze kvítků, že které vyrůstají čnělky).
Hojné tu byly i různé ploskočelky.
Ploskočelka kovová (
Lasioglossum nitidulum) jedlouhá jen 5 až 7 mm.

Jiné ploskočelky byly větší, určení druhu podle fotografie už nich nejde.
Ale nejvíc bylo na květech brouků malinovníků, a ti na květech žrali všechno.

Malinovník plstnatý (
Byturus tomentosus).

Tromín dokáže růst i na zastíněných místech.
Okolík s nedozrálými plody.

Pro rozlišování druhů rostlin z čeledi miříkovité je potřeba znát i detailní tvar plodů.

Plody vyrůstají jako dvounažky.

Někdy jsou oba plůdky v dvounažce krásně souměrné, často se ale vyvíjí kvalitně pouze jedno budoucí semeno.