Vrba křehká Salix euxina (fragilis)


čeleď: Vrbovité - Salicaceae

Vrba křehká je strom, většinou až 15 m vysoký (vyjímečně 20 m). V ČR je to velmi rozšířený druh vrby, roste zejména ve středních a nižších horských polohách.
Má lámavé, křehké letorosty. Odlomené větvičky snadno zakořeňují, občas je odnáší říční proud do nižších poloh v teplých oblastech. V nížinách se často kříží s vrbou bílou, naopak na horách vytváří časté křížence s vrbou pětimužnou. Tyto dva typy kříženců jsou dál normálně plodné, mohou se dál křížit s některým rodičovským druhem, nebo s jiným dalším druhem, a vznikají trojnásobní kříženci.
Vrba křehká rozkvétá zjara o dva až tři týdny dřív než vrba bílá. Podobně časně ale kvetou i kultivary vzniklé zkřížením vrby bílé a vrby babylonské.

Foto rozkvétajících větví se samčími květy 2. 4. 2019, v okolí Prahy.
/Vrba křehká, foto do větví samčího kvetoucího stromu.

V roce 2021 byl neobvykle chladný duben, vrba křehká tu vykvetla až 27. 4. 2021.
/Vrba křehká, rozkvetlé samčí jehnědy - 27. 4. 2021.

Před rozkvětem jsou jehnědy chráněné mnoha chloupky, je to ochrana před jarními mrazy. (Podobná vrba bílá má v jehnědách podpůrné listeny jednotlivých kvítků lysé.)
/Vrba křehká, chloupkatá narůstající jehněda.

Detail rozkvetlé samčí jehnědy.
/Vrba křehká, rozkvetlá jehněda zvětšeně.
Podpůrné listeny jednotlivých kvítků jsou zbarvené světle zeleně, proto jsou zobrazené nevýrazně. Tím se liší vrba křehká (a její blízké příbuzné) od jiné skupiny vrb, které mají podpůrné listeny v přední části nápadně černé. (Pro srovnání doporučuji podívat se na zdejších stránkách na položku vrba nachová.)

Na průřezu samčí jehnědou jsou vidět v každém kvítku 2 tyčinky s pylem. U základu kvítků jsou také 2 nektarové žlázky. Na zdejší fotografii jsou zobrazené žlutozeleně pouze ty větší nektarové žlázky, které jsou nad základnou tyčinek. Ty menší nektarové žlázky, co jsou pod tyčinkami, nejsou na obrázku vidět.
/Vrba křehká, průřez jehnědou.
/Vrba křehká, detail průřezu jehnědou.

Podobně jako většina vrb je i vrba křehká dvoudomá dřevina. Nutně potřebuje, aby hmyz přenesl pyl ze samčích jehněd na jiný strom se samičími jehnědami. Hmyzí návštěvníky k sobě láká velmi kvalitním nektarem a výživným pylem. A také tím, že slabé větvičky s jehnědami se neustále pohybují i při slabém vánku. Hmyz je zavedený právě na vnímání pohybu.
/Vrba křehká, větvička s rozkvetlými samčími jehnědami.
Na opylování vrbových jehněd se významně podílí samotářská včela hedvábnice jarní (Colletes cunicularius).
/Vrba křehká a hedvábnice jarní.

Vrchol stromu. Pro vrbu křehkou je charakteristické, že se její větve rozdělují v širším úhlu než je tomu u jiných druhů vrb. Koruna vrby křehké je proto hodně vzdušná, není hustá.
/Vrba křehká, vrchol stromu.

List vrby křehké v září.
/Vrba křehká, list v září.
Na mladých letorostech vrby křehké jsou vidět také palisty. Palisty ale brzy opadávají.
/Vrba křehká, palist na letorostu.

Na listech vrby křehké jsou občas vidět hálky, které vytváří pilařka hálčivá (Pontania proxima) z čeledi pilatkovití. Je zajímavé, že tyto hálky vznikají výlučně působením sekretů přídatných žláz, které samičky produkují během kladení. V termínu, kdy se z nakladených vajíček pilařky hálčiví líhnou její larvičky, už mají hálky definitivní velikost a tvar, v průběhu larválního vývoje se již nezvětšují. Takový typ hálky se označuje jako matrogenní.
/Vrba křehká, list s hálkami.
Po rozlomení hálky je uvnitř vidět larvička pilařky hálčivé.
/Larvička pilařky uvnitř hálky.
/Larvička pilařky v otevřené hálce.
Na spodní straně listu je vidět v hálce drobný otvor. Ten si vykusují starší larvy, aby tudy mohly odstraňovat svoje výkaly. A taky aby larvičky měly dostatečný přístup vzduchu.
/Na spodní straně listu je vidět v hálce otvor.
V jedné hálce jsem dokonce uviděla drobnou kuklu. Jenže podle údajů v literatuře by se měla pilařka hálčivá zakuklit v zemi pod vrbou. Tak jsou dvě možnosti. Buď se některá pilařka hálčivá umí zakuklit i uvnitř hálky, a nebo je v hálce kukla některého parazitoida pilařky. Parazitoidů a jiných příživníků totiž bývá v hálkách větší počet druhů.
/Hálka s kuklou.

A kdopak ten mladý výhonek okousal?
/Mandelinka topolová na vrbě.
Mandelinka topolová.
/Mandelinka topolová, foto shora.

Na vrbách (na mnoha druzích vrb) se vyvíjejí housenky motýlů batolců duhových, někdy i batolců červených, i když ti dávají přednost topolům. Někdy se ale na stejném stromě vrby křehké vyskytují současně housenky obou druhů batolců.
Batolec duhový sedí na zemi na zbytku louže.
/Batolec duhový na kraji louže.
Samci batolců mají křídla pokrytá reflexními šupinkami, které při určitém úhlu osvětlení odrážejí modrofialové světlo. (Samečkové rádi sají šťávy na mršinách.)
/Batolec duhový, sameček, křídla odráží modrofialové světlo.
Batolec červený má na svrchní straně každého křídla jedno barevné oko.
/Batolec červený, sameček na zemi.
Batolec červený, forma clytie.
/Batolec červený, forma clytie.
/Batolec červený, forma clytie.
Batolce fotografoval Karek Netsch v červenci 2021, na úpatí Krušných hor.

Zajímavost: Při hledání vrby křehké, která by byla vhodná pro zobrazení na zdejších stránkách, jsem na břehu Vltavy objevila vzrostlý strom, zpočátku vypadal jako ideální atlasový jedinec. Teprve detailní zvětšení průřezu jehnědou ukázalo, že se asi jedná o křížence vrby křehké s vrbou pětimužnou. Samčí kvítky mají po čtyřech tyčinkách, a jejich nitky jsou na bázi výrazně chlupaté.
/Salix euxina x Salix pentadra, detail průřezu samčí jehnědou.
/Detail jehnědy se čtyřmi tyčinkami v kvítku.

Lopuch hajní
Rozchodník ostrý
Tavolník japonský
Borůvka černá (brusnice borůvka)

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist