čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník chlupáček patří do podrodu Pilosella. Je to hlavní druh, od kterého jsou odvozené mnohé další druhy.
Je častý na suchých kamenitých místech a skalních plošinách. Je to malá vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů a jediným květním úborem. Vytváří dlouhé nadzemní výběžky. Má celokrajné listy, na líci tmavě zelené. Listy jsou na rubu bělavě plstnaté hustými hvězdovitými chlupy.
V Praze kvete od dubna do října.
Jestřábník chlupáček Hieracium pilosella
V ČR převažuje jestřábník chlupáček jako tetraploid (2n = 36). Semena vytváří sexuálně, a snadno se kříží i s jinými druhy jestřábníků podrodu Pilosella.
S motýlem ohniváčkem černokřídlým (Lycaena phlaeas) na květu.
Pohled na květ z boku. Liguly okrajových květů mívají na vnější straně červené podélné proužky.
Rozlišování druhů jestřábníků a jejich kříženců je velmi obtížné. Je důležité všímat si černých stopkatých žlázek na zákrovech a hvězdovitých chlupů, které vytvářejí plsť.
Přízemní růžice listů. Na horní ploše listů jsou vidět světlé, až 6 mm dlouhé jednoduché chlupy.
Spodní strana listu má bělavě plstnaté husté hvězdovité chlupy. Zelená barva listů skrz chlupy neprosvítá.
Tady saje nektar z kvítků nějaká pestřenka.
Na suchých skalních stepích se v sousedství jestřábníků často objevují brouci druhu bázlivec vratičový (Galeruca tanaceti). Dospělí brouci se pohybují v terénu od června do října. Samičky v září a v říjnu kladou vajíčka na suché byliny. Vajíčka připevňují lepkavým sekretem. Larvy se vylíhnou z vajíček až následující jaro.
Samičky mají nápadně mohutný zadeček. Ten je vidět při pohledu z boku, když jsem fotila samičku na ruce.
Larvy bázlivců vratičových se podle některých názorů živí na mnoha druzích rostlin, podle jiných pozorování jsou jejich larvy oligofágní jen na rostliny z čeledi hvězdnicovitých a štětkovitých.
Nejnovější z rostlin
