čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák vlčí byl kdysi jeden z nejhojnějších polních plevelů, zejména zapleveloval ozimou pšenici. Dnes díky používání herbicidů bývá jen na okrajích polí. Nyní roste hlavně na plochách ovlivněných člověkem, na skládkách zemin apod.
Zatímco většina rostlin má pyl v různých odstínech žluté barvy, vlčí mák má pyl tmavě šedozelený, skoro černý. Včely medonosné i další druhy hmyzu pyl z vlčích máků hodně sbírají. Pro včelaře začátečníky bývá překvapením, že v době kvetení vlčího máku mají včely v plástech tmavě zbarvené pylové zásoby.
Mák vlčí Papaver rhoeas
Odlišné druhy rostlin mají různě zbarvený pyl. Pyl vlčích máků dodává do včelích plástú neobvyklou tmavou barvu.
Pohled do vnitřku květu. Korunní lístky mají často na bázi tmavofialovou až černou skvrnu. Později kvetoucí rostliny mají květy menší a bez tmavé skvrny.
V květech vlčího máku se vždycky pohybuje i hodně čmeláků (na obrázku je dělnice druhu čmelák zemní). Při sbírání pylu v květech rychle běhají. Sladký nektar v květech máků nebývá.
Na jedné rostlině dozrává několik tisíc semen. V zemi zůstávají semena živá řadu roků, klíčí postupně, zejména na podzim - a pak úspěšně přezimuje, může klíčit i na jaře.
Takhle rozkvetly vlčí máky po úpravě terénu na ploše vedle staveniště.
Dokáže vykvést i v místech, kde by to člověk neočekával.
Někdy se na stonku objevují mšice. Na fotografii je asi mšice maková.
Překvapením je i zeleně zbarvená mšice na makovici. Mohla by to být kyjatka hrachová, ta se ale vyvíjí jen na bobovitých rostlinách. Pravděpodobně sem kyjatku hrachovou zahnala nouze, její původní živná rostlina třeba uschla a bezkřídlá samička nedokázala odpochodovat na lepší.
Zralé makovice.
Nejnovější z rostlin
