Trnka obecná Prunus spinosa


čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)

Trnka obecná je hustě větvený keř s mnoha kolcovými trny. Je náročná na dostatek světla, proto dokáže růst jen na okrajích lesů, uvnitř porostů usychá. V teplých a suchých a kamenitých oblastech ČR je to jeden z nejhojnějších keřů. Rozmnožuje se nejenom semeny, ale do okolí se šíří kořenovými výmladky. Často vytváří neproniknutelné houštiny. Na plochách pražských přírodních rezervací a přírodních památek je potřeba rozrůstání trnek omezovat.

Pokud roste na velmi suchém místě, tak poměrně brzy ztrácí listy, zatímco plody na větvičkách zůstávají.
/Trnka, větvička s plody.
Kvetoucí trnka na kraji lesa. Je to typicky jarní obrázek české krajiny.
/Trnka, kvetoucí keř na kraji lesa.
Ozdobou kvetoucích trnek bývají motýli druhu babočka paví oko (Aglais io).
/Rozkvetlá trnka a motýl babočka paví oko.
Na květech trnek jsou starší jedinci, kteří úspěšně přezimovali. Na křídlech už mají následky různých zranění. Ale právě takoví rodiče, kteří se uměli vyrovnat s mnoha životními nástrahami, jsou zárukou geneticky kvalitního potomstva. (Květy trnek vyhledávají pouze dospělci baboček, jejich housenky se budou vyvíjet na kopřivách.)
Babočky paví oko, dvojice.
/Rozkvetlá větvička trnky s babočkami.

Trnka má drobné květy, ty jsou často hustě nahloučené na koncích větviček.
/Trnka, drobné nahloučené kvítky na větvičce.
Včely medonosné mají o květy trnek zájem. Ovšem trnka nepatří k časně zjara rozkvétajícím dřevinám. Dává si pozor, aby zahájila kvetení až v době, kdy nehrozí ranní mrazíky. A to je období, kdy v naší přírodě kvete skoro všechno. To už kvetou i pampelišky, javory a mnoho dalšího, a včely nestíhají létat po takovém množství květů. Proto bývá trnka někdy včelami opomíjená, včely mohou mít současně rozkvetlé jiné lákavější rostliny.
/Včela za letu před trnkovými květy.
/Včela s pylem v trnkovém květu.
/Trnka, kvítky se včelou.
(Na velmi suchých místech se stává, že trnkové keře zařazují růstový klid uprostřed horkého léta, a pak vykvetou na podzim. V září a říjnu je květů nedostatek, a dělnice včel medonosných pak sbírají v trnkových květech nektar i pyl.)

Zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta) bývá na trnkových květech častější. Ten vyžírá pestíky a tyčinky ve květech mnoha druhů rostlin.
/Zlatohlávek huňatý na květu trnky.

Ale plody trnka vytvoří.
/Trnka, plod a listy.
/Zralé trnky mezi skalami.
/Trnka, keř s plody.

Trnky se snadno kříží s jinými druhy slivoní. Podle názorů některých odborníků se dokonce v dávné minulosti trnka podílela jako jeden z rodičovských druhů na vzniku kulturních odrůd švestek. I nyní jsou v přírodě častí kříženci trnky se slivoní obecnou (Prunus insititia x Prunus spinosa). Plody takto vzniklých kříženců bývají 2x větší a sladké.

Další zajímavosti:
Na trnkách se vyvíjejí také housenky motýlka druhu ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae). Dospělí ostruháčci často sají nektar na řebříčku.
/Ostruháček kapinicový v přírodní památce Baba.
Trnka je také hostitelskou rostlinou housenek druhu ostruháček březový (Thecla betulae). Na obrázku je samička, saje nektar z květu turanu ročního.
/Ostruháček březový v srpnu.
/Ostruháček březový, samička.
/Ostruháček březový, rozevřená křídla.
Dospělci ostruháčků létají v době, kdy jsou trnky odkvetlé, proto se musí živit na květech jiných druhů rostlin. Pro výskyt těchto vzácných motýlů je důležité, aby v sousedství trnkových keřů byl dostatek jiných kvetoucích bylin.

Kokotice povázka
Lupina bílá
Černýš hřebenitý
Kručinka barvířská

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist