čeleď: Bukovité - Fagaceae
Kaštanovník jedlý je strom, se kterým se v Čechách lze setkat spíš vzácně.
Lidi dobře znají plody - jedlé kaštany, méně se mezi lidmi ví, jak kaštanovníky kvetou. V jižní a jihovýchodní Evropě, odkud kaštanovníky pocházejí, to jsou i velmi důležité včelařské dřeviny. U nás nejsme na kaštanovníkový med zvyklí, tak našim lidem takový med nechutná. Jinde je ale včelí med, který včely vytvořily z nektaru kaštanovníkových květů, velmi ceněn.
Kaštan, který právě spadl ze stromu, je nádherný.
Kaštanovník jedlý Castanea sativa
Výhodou je i okolnost, že květy na kaštanovníku rozkvétají postupně, včely tedy získávají nektar a pyl z květů dlouhou dobu.
Včela na samčích květech kaštanovníku.
Samičí květy:
V Praze je občas pěstován v parcích a v zahradách. Stromy s kvalitními plody musí být naroubované. Je to teplomilná dřevina, k dozrání plodů potřebuje teplý podzim.
V termínu, kdy se kaštanovníky chystají vykvést, se v přírodě objevují dospělci brouků, co se jmenují pestrokrovečník včelový. Ti se mohou živit nektarem z květů mnoha druhů rostlin, ale právě kaštanovníky jsou pro ně mimořádně přitažlivé.
Pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius) se vyvíjí v hnízdech samotářských včel, u těch druhů, které mají hnízdečka nad zemí. Samička pestrokrovečníka vyklade 200 až 250 vajíček do okolí včelích hnízdeček. Mladé larvy pronikají do plodových komůrek, živí se pylonektarovými zásobami i včelím plodem. Obvykle zničí celé včelí hnízdo.
Kaštanovník v září v pražském parku.
Kaštanovovník má značné nároky na půdní a vzdušnou vlhkost. Také vyžaduje dostatek draslíku v půdě, aby se mu dařilo. Je to polostinná dřevina.
Plod a pichlavá ostnitá číška:
Když mu v životě přeje štěstí, může se dožít 500 roků, vyjímečně i přes 2 000 let.
Nejnovější z rostlin
