čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže šípková je u nás obecně rozšířený keř. Pro svůj růst potřebuje hodně světla. Má nepatrné nároky na kvalitu půdy, snáší sucho a teplo na výslunných svazích právě tak dobře jako dokáže růst i na okrajích mokřin. Může růst jako samostatný keř, a pak bývá až 3 metry vysoká. Někdy roste mezi stromy jako opíravá liana a jednotlivé větve mohou být dlouhé až 10 metrů.
Ve květech růže šípkové je velké množství pylu. Naopak sladkého nektaru bývá v růžových květech maloučko nebo vůbec žádný. Proto lze na květech růže šípkové vidět mnoho takových druhů hmyzu, které se živí především pylem.
Pylem se v dospělosti živí také brouk zlatohlávek zlatý (
Cetonia aurata).
Rozkvetlý šípkový keř.
Na neudržovaných travnatých plochách se šípkové růže rychle rozrůstají. Zejména v suchých oblastech se zanedbané lokality snadno a rychle proměňují v neprůchodnou trnitou oblast.
Na podzim zdobí přírodu červené šípky.
Růže šípková má hladké a lesklé plody - šípky.
Od podzimu do jara bývají vidět na šípkových růžích veliké
hálky žlabatek růžových (
Diplolepis rosae).
Během zimních měsíců hálky žlabatek hnědnou.
Drobná žlabatka na mladém listu:
Růže jsou živnou rostlinou larev většího počtu různých druhů hmyzu.
Na dalším obrázku je motýl
píďalka žlutá (
Cidaria fulvata). Dospělé samičky píďalky žluté létají v červnu a v červenci, na růže kladou vajíčka. Vajíčka přezimují, zjara se vylíhnou housenky, ty se potom zakuklí v zápředku mezi listy.