čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Ladoňka sibiřská pochází z jižní Ukrajiny a z evropské části Ruska, roste tam především v černozemních oblastech. Roste tam jako podrost v listnatých lesích a v lesních lemech. U nás je to často pěstovaná zahradní rostlina, která snadno zplaňuje. V posledních letech se čím dál častěji objevuje i v pražských lesích. Rozkvétá brzy po jarním oteplení, její kvetení následuje za kvetením sněženek a bledulí. Dělnice včel medonosných a další druhy včel samotářek létají na květy ladoňky sibiřské rády a často. V jejich květech sají nektar a sbírají světle modrý pyl. Jednotlivé kvítky rostou skloněné dolů, podobně jako celá řada jiných časně kvetoucích bylin, které potřebují chránit citlivé části květu před výkyvy předjarního počasí. Včely s tím nemají problém, že musí do květů naletovat od spoda. Pro fotografování hmyzu ve květech ale ten sklon květů dělá potíže.
Ladoňka sibiřská Othocallis siberica (Scilla siberica)
Na dalším obrázku je vidět pod kvítkem ladoňky včelí zadeček a nožička s rouskou světle modrého pylu.
Dělnice včely medonosky za letu před květem ladoňky.
Pro pražské včelaře: Modrý pyl má jen málo druhů rostlin. Pokud brzy zjara objevíte v buňkách na plástu modrý pyl, tak je z ladoněk sibiřských a nebo z ladoněk z okruhu ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia).
Na ladoňce dvoulisté sbírají včely velmi tmavý pyl.
Květy ladoňky dvoulisté jsem fotografovala už 24. února 2024 v botanické zahradě v Praze na Albertově.
Zdejší ladoňky jsou ale postižené jakousi snětí, která způsobuje, že se v některých napadených rostlinách nevyvíjí ve květních prašnících pyl, ale hnědé výtrusy sněti. Včely medonosky se snaží z takových prašníků nic do pylových rousek nesbírat, květní nektar z nemocných květů ale sají, trochu výtrusů sněti se jim určitě mezi nasbíraný pyl ladoněk dostavá.
Nejnovější z rostlin
