čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník velkolepý je nepřehlednutelná mohutná bylina, na vlhkých a úrodných půdách může vyrůst až do výšky 5 metrů. Je největší ze všech druhů evropských bylin. Květenství na vrcholu lodyhy mívá průměr až půl metru. Původně rostl jako součást vysokobylinné vegetace pod hranicí lesa mezi nadmořskými výškami 1500 a 1850 m v oblasti Západního Kavkazu, kde osídloval rovněž lesní lemy a paseky. V Evropě začal být jako velmi dekorativní rostlina používán pro parkové úpravy během 19. století. Nekontrolovatelně se začal šířit až po roce 1943 hlavně podél vodních toků.
U nás je to nyní nebezpečný invazní druh.
Bolševník velkolepý (obrovský) Heracleum mantegazzianum
V době kvetení výrazně převyšuje okolní porost, tady je jeho soused pcháč oset.
V prvních letech po vyklíčení vytváří přízemní listovou růžici a v tomto stadiu většinou přetrvává 3 až 5 let, v nepříznivých podmínkách i 12 let. Přízemní listy jsou velké, 50–150 (200) cm dlouhé, mají tříčetnou zpeřenou čepel s hlubokými, ostře řezanými úkrojky. Ve fázi listové růžice bolševník ukládá zásobní látky do hlavního kůlovitého kořene a vykvete až za několik roků po nahromadění dostatečných zásob. Na úrodných půdách dokáže zabudovat hodně zásob do kořene překvapivě brzy, pak je schopen vykvést už druhým rokem.
Lodyha bolševníku velkolepého je tmavofialově skvrnitá. To je důležitý rozlišovací znak. Náš původní luční druh bolševník obecný (Heracleum sphondylium) má lodyhu zelenou. Bolševník velkolepý a bolševník obecný jsou příbuzné druhy, jsou schopné se navzájem křížit. Tmavofialové skvrny na lodyze se vyskytují i u těch mezidruhových kříženců.
Před rozkvětem.
Bolševník velkolepý, rostlina na počátku kvetení.
Detail kvítků.
Bolševník velkolepý je silný dotykový alergen. Celá rostlina obsahuje fenolické glykosidy ze skupiny furanokumarinů, které po potřísnění pokožky a následném ozáření UV paprsky způsobují závažné zdravotní komplikace. Potřísnění šťávou z bolševníku vyvolá do 24 hodin tvorbu puchýřů, hojení je zdlouhavé a zanechává trvalé následky v podobě pigmentových skvrn a zvýšené citlivosti na UV záření.
Kvetoucí bolševníky na zanedbaném pozemku.
Po odkvětu a vytvoření semen rostlina uhyne, vegetativně se nemnoží. Rozšiřuje se výhradně semeny.
Fotografie kvetoucích bolševníků jsou z 8. 6. 2024 z Mníšku pod Brdy.
Následně jsem byla na stejném místě fotografovat 24. 6. 2024. V této době rostla bolševníkům na hlavních lodyhách semena, zatím ovšem nedozrálá.
Nedozrálé plody, detail.
Bolševníky velkolepé na zanedbané lokalitě přerůstají i křoví. Tady by bylo užitečné všechny kvetoucí bolševníky posekat a odvézt na zlikvidování ještě před dozráním semen.
U silnice byly bolševníky zjara posekané, ale znovu obrazily. Kvetou ve stejné době jako neposečené bolševníky, jenže jsou menší.
Některé bolševníky u silnice mají ještě vrchol lodyhy bez viditelného květu.
Dodatek: V okolí Kavkazu roste větší počet různých druhů bolševníků. Do Evropy se dostaly kromě bolševníku velkolepého ještě dva další druhy, které se zde chovají invazně. Bolševník Sosnowského (Heracleum sosnowskyi) úspěšně obsadil Pobaltí. Bolševník perský (Heracleum persicum) roste ve Skandinávii a je to na rozdíl od svých příbuzných vytrvalá bylina, po odkvětu neumírá.
Nejnovější z rostlin
