čeleď: Šáchorovité - Cyperaceae
Skřípinec jezerní je vytrvalá rostlina, bývá v mělké vodě blízko břehu rybníků. Pod hladinou vody má silné vodorovné oddenky, nahoru vyrůstají až 2,5 m vysoká stébla. V ČR je jeho přirozený výskyt vzácnější, v Praze bývá na vhodná místa vysazován a proto ho zde můžeme vidět častěji. Kruželovité květenství má nestejně dlouhé větve a bývá vysoké 5 až 10 cm. Je tvořeno klásky vyrůstajícími ve svazečcích na různě dlouhých stopkách. Pod květenstvím je dlouhý úzký vztyčený listen, který vypadá jako pokračování stonku.
Skřípinec jezerní Schoenoplectus lacustris
Klásky, 5 až 10 mm dlouhé. V oboupohlavném kvítku jsou tři tyčinky s podlouhlými prašníky a svrchní semeník s čnělkou s bliznou rozeklanou do tří nitkovitých ramen. Kvítky kvetoucí od června do září jsou větrosnubné.
U rybníčku Terezka v sousedství dolní části obory Hvězda mne v červenci na skřípincích překvapilo, že téměř na všech lodyhách byly nahoře úkryty pavouků.
Snažila jsem se vypátrat, jaký druh pavouka tu žije. Nebylo snadné je z úkrytu dostat, ukázalo se, že jejich pavučina je překvapivě pevná. Nakonec se ale pavoučí samička musela ukázat (i když vzdorovala a nechtěla).
Křižák rákosní (Larinioides cornutus) je barevně značně variabilní druh.
Tady to vypadá, že se mi povedlo vyfotografovat současně velikou samičku i drobného samečka (ten je na obrázku dole).
Křižák rákosní je zajímavý tím, že v dospělosti obě pohlaví žijí společně v úkrytu samice a jsou spolu od jara do podzimu.
Další fotografie samičky:
Moje pozorování ukázalo, že ani pevné pavoučí úkryty nedokážou uchránit svoje obyvatele před nálety pavoukrožravých kutilek. Nepovedlo se mi zde žádnou kutilku fotografovat (vstupovat do vody ke skřípincům s fotoaparátem v ruce je riskantní). Ale pozorovala jsem tady nad skřípinci nálety mnoha kutilek asijských a dokonce jednu kutilku americkou (ta se v ČR objevuje teprve v posledních letech a zatím jsou její pozorování u nás vzácná).
Rybník Terezka s porostem skřípinců.
Nejnovější z rostlin
