Dub letní Quercus robur

V dřívějších stoletích měly žaludy velký význam jako krmivo pro domácí vepře i pro další domácí zvířata. Dnes už je to hodnotné krmení jen pro mnoho druhů divoké zvěře.


Pohled do koruny památného dubu v jižních Čechách.


Dub letní v období květu.
Nápadné jsou samčí prašníky. Naopak květy, ze kterých vyrostou žaludy, jsou maličké, na zdejší fotografii jsou červené.


Na dub letní i na jeho příbuzný dub zimní je u nás vázáné větší množství různých druhů hmyzu.

V květnu bývají na samčích květenstvích často vidět kuličky žlabatky hráškové.

Žlabatka hrášková (Neuroterus quercusbaccarum) má dvě generace do roka, v létě vytváří čočkovité hálky na spodní straně listů.

Na dubech vytváří hálky větší počet různých druhů žlabatek.
Tady jsou na spodní straně listů vedle sebe hálky žlabatky hráškové a žlabatky penízkové.

V pražské Stromovce a v mnoha dalších zahradách a na plochách zámeckých parků jsou často vysazované kultivary našich evropských druhů dubů s tak odlišným tvarem listů, že laik ani nepozná, že se jedná o původní evrospký druh. Žlabatky to ale poznají a na listech a větvičkách takových kultivarů hálky žlabatek normálně rostou. Také tam bývají vysazované americké druhy dubů a jejich kultivary s neobvyklým podzimním zbarvením listů. Mnohé cizokrajné duby mají tvar listů podobný našim domácím druhům, pro lidi není snadné je rozlišit. Žlabatky to ale zvládají bezchybně, české druhy žlabatek nikdy nevytvářejí hálky na amerických dubech.

Na dubech se také živí několik druhů mšic.
Zdobnatka dubová (Tuberculatus annulatus) je drobná nenápadná mšice, která saje na spodní straně dubových listů.

Vylučované cukerné látky nechávají mšice padat dolů pod sebe na spodní listy.
Včelí dělnice, jak saje medovici z horní strany dubového listu.


Úroda žaludů.


Na listech dubů se často objevuje napadení houbovým padlím. Hyfy a spory padlí seškrabávají jako potravu někteří brouci, mně se povedlo fotografovat slunéčka druhu Psyllobora vigintiduopunctata.



V dutinách starých stromů a v jejich ztrouchnivělých kořenech vzácně žijí brouci nosorožíci.
Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis), sameček.

V Čechách je nosorožík kapucínek nejmohutnější ze všech zdejších brouků. Někteří tesaříci jsou ještě delší, ale ti jsou štíhlí, nosorožík kapucínek je ve srovnání s nimi těžká váha.

Brouk nosorožík kapucínek na ruce.

Brouka nosorožíka kapucínka jsem s fotoaparátem zastihla v sousedství pražské Stromovky. Bylo to vzácné setkání. Naši nosorožíci jsou totiž aktivní večer za soumraku a v noci, ve dne jsou ukrytí a neviditelní.

Hlava nosorožíka v detailu.