Dub letní Quercus robur


čeleď: Bukovité - Fagaceae

Dub letní patří k našim nejmohutnějším dřevinám, dožívá se asi 500 roků (pokud má v životě štěstí a lidi ho nepokáceli na výrobu trámů).
Má silný kůlový kořen, nedochází proto k vývratům. Je náročný na dostatek světla.
Rozlišují se dva ekotypy. Běžně rozšířený typ má velké nároky na vláhu, snáší jarní záplavy. Roste v lužních lesích, bývá vysazován na hráze rybníků.
Druhý typ má schopnost růst na mělkých, v létě silně vysýchavých půdách - tady má nízký a křivý vzrůst.

V dřívějších stoletích měly žaludy velký význam jako krmivo pro domácí vepře i pro další domácí zvířata. Dnes už je to hodnotné krmení jen pro mnoho druhů divoké zvěře.
/Dub letní má žaludy na dlouhých stopkách.

Pohled do koruny památného dubu v jižních Čechách.
/Pohled do koruny starého dubu.

Dub letní v období květu.
Nápadné jsou samčí prašníky. Naopak květy, ze kterých vyrostou žaludy, jsou maličké, na zdejší fotografii jsou červené.
/Dub letní, květy.

Na dub letní i na jeho příbuzný dub zimní je u nás vázáné větší množství různých druhů hmyzu.

V květnu bývají na samčích květenstvích často vidět kuličky žlabatky hráškové.
/Žlabatka hrášková, jarní generace na samčích květech dubu.
Žlabatka hrášková (Neuroterus quercusbaccarum) má dvě generace do roka, v létě vytváří čočkovité hálky na spodní straně listů.
/Drobné hálky žlabatky hráškové na dubovém listu.
Na dubech vytváří hálky větší počet různých druhů žlabatek.
Tady jsou na spodní straně listů vedle sebe hálky žlabatky hráškové a žlabatky penízkové.
/Na stejném listu 2 druhy hálek žlabatek.
V pražské Stromovce a v mnoha dalších zahradách a na plochách zámeckých parků jsou často vysazované kultivary našich evropských druhů dubů s tak odlišným tvarem listů, že laik ani nepozná, že se jedná o původní evrospký druh. Žlabatky to ale poznají a na listech a větvičkách takových kultivarů hálky žlabatek normálně rostou. Také tam bývají vysazované americké druhy dubů a jejich kultivary s neobvyklým podzimním zbarvením listů. Mnohé cizokrajné duby mají tvar listů podobný našim domácím druhům, pro lidi není snadné je rozlišit. Žlabatky to ale zvládají bezchybně, české druhy žlabatek nikdy nevytvářejí hálky na amerických dubech.

Na dubech se také živí několik druhů mšic.
Zdobnatka dubová (Tuberculatus annulatus) je drobná nenápadná mšice, která saje na spodní straně dubových listů.
/Zdobnatka dubová na spodní straně listu.
Vylučované cukerné látky nechávají mšice padat dolů pod sebe na spodní listy.
Včelí dělnice, jak saje medovici z horní strany dubového listu.
/Medovice na listu dubu a včela.

Úroda žaludů.
/Dub letní, úroda žaludů ve Stromovce.

Na listech dubů se často objevuje napadení houbovým padlím. Hyfy a spory padlí seškrabávají jako potravu někteří brouci, mně se povedlo fotografovat slunéčka druhu Psyllobora vigintiduopunctata.
/slunéčko rodu Psyllobora na listu dubu.
/Slunéčko rodu Psyllobora seškrabuje hyfy padlí z dubového listu.

V dutinách starých stromů a v jejich ztrouchnivělých kořenech vzácně žijí brouci nosorožíci.
Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis), sameček.
/Brouk nosorožík na ztrouchnivělém dřevu.
V Čechách je nosorožík kapucínek nejmohutnější ze všech zdejších brouků. Někteří tesaříci jsou ještě delší, ale ti jsou štíhlí, nosorožík kapucínek je ve srovnání s nimi těžká váha.

Brouk nosorožík kapucínek na ruce.
/Brouk nosorožík na ruce.
Brouka nosorožíka kapucínka jsem s fotoaparátem zastihla v sousedství pražské Stromovky. Bylo to vzácné setkání. Naši nosorožíci jsou totiž aktivní večer za soumraku a v noci, ve dne jsou ukrytí a neviditelní.
/Nosorožík, foto z boku.
Hlava nosorožíka v detailu.
/Brouk nosorožík, hlava v detailu.

Šácholan hvězdovitý
Bobkovišeň lékařská (vavřínovec lékařský)
Borovice pinie
Tařička zahradní

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist