čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol osika je strom středních rozměrů. Její kořeny sahají do vzdálenosti až 30 m od kmene, a tvoří hodně kořenových výmladků. Proto v přírodě vídáme většinou skupinku osik vedle sebe. Z našich domácích druhů topolů má nejkvalitnější dřevo.
Je to dřevina velmi světlomilná. K přirozenému uchycení potřebuje holou plochu. Proto bývá na opuštěných pastvinách, na náspech komunikací, na lesních okrajích.
Osikové listí a kůra velmi chutná zvěři, mladé stromky bývají okusem dost poškozované.
Topol osika Populus tremula
Jako všechny topoly, i osika je dřevina dvoudomá. Na jiných stromech rostou prašníkové jehnědy s pylem, na jiných jsou samičí jehnědy, kde se vytvoří semena.
Tady je vyfotografovaná samičí jehněda, na které se později budou tvořit semena.
Osiky opyluje vítr. Včely medonosné pyl na osikách někdy sbírají, ale jen pokud nemají blízko svých úlů nějakou jinou rozkvetlou dřevinu (např. jívu), které dají přednost.
Ještě detail samčí jehnědy před rozkvetením.
Na osikách obdivuji jejich krásné, světlé a hladké kmeny.
Kvetoucí osika, pohled dovnitř do koruny.
Po odkvětu samčí jehnědy opadají, na samičích jehnědách začnou vyrůstat tobolky se semeny.
Už v polovině dubna začnou droboučká semena dozrávat a vítr roznáší do okolí mnoho jejich bílého chmýří.
List v září.
Větvička s listy a pupeny. Květní pupeny se zakládají už koncem léta a na podzim, jsou nápadně kulaté. Naopak pupeny, ze kterých příští rok porostou jen listy nebo nové výhony jsou štíhlé.
Topol osika se šíří do okolí díky svým podzemním výběžkům. Proto jsou v přírodě často vidět kmeny osiky, které rostou blízko sebe. Původní mateřský strom zřejmě v minulosti uhynul nebo ho lidé pokáceli, z jeho kořenů ale vyrostlo několik nových kmenů. Ty mladé osiky už mají svoje vlastní kořeny, částečně jim ale stále fungují staré kořeny původní osiky a spolu s nimi mají i původní mykorhizní symbiózu.
Spadlý list topolu osiky v podzimním zbarvení.
Na osikách se vyvíjejí housenky motýla druhu batolec červený (Apatura ilia).
Osiky chutnají housenkám více druhů motýlů. Na osikách také žijí housenky druhu bělopásek topolový. Na obrázku je tmavší forma - bělopásek topolový (Limenitis populi f. tremulae).
Bělopásek topolový je barevně variabilní.
Obrázky motýlů bělopásků a batolce fotografoval Karel Netsch.
V kůře kořenů topolů a vrb se vyvíjí také larvy nesytek sršňových. Topol osika je pro ně nejchutnější, ale když není osika k dispozici, spokojí se i s jiným topolem nebo vrbou.
Nesytka sršňová (Sesia apiformis) - sameček.
V mém okolí nemáme osiky, ale nesytky se mi na zahrádce u domku hojně líhnou z paty kmene vrby lýkovcové. Proto jsem nesytku fotografovala na vrbě.
Samečkové mají hřebenitá tykadla.
Nejnovější z rostlin
