čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub balkánský, v některé literatuře uváděný jako dub uherský, je přirozeně rozšířený v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. U nás původní možná v Podyjí. V létě dobře snáší sucho, zjara se umí vyrovnávat se záplavami.
V Praze je vysazovaný v parcích poměrně málo. Zasloužil by si mnohem větší rozšíření, do městské zeleně je to velmi vhodný a krásný druh.
Roste rychleji než jiné zdejší duby. V přírodě je ale vždy něco za něco, rychlý růst způsobuje horší kvalitu dřeva a také kratší život než naše původní duby.
Dub balkánský (uherský) Quercus frainetto
Mohutný jedinec ve Stromovce před pár roky uhynul, ale nyní je ve Stromovce vysazeno několik mladých dubů balkánských.
Má veliké listy, větší než naše duby. Čepel listů je svrchu lesklá, na spodu má hvězdovité chlupy. Na podzim listy žloutnou.
Důležitým rozlišovacím znakem je číška žaludů. Šupiny na číšce jsou čárkovitě kopinaté, jejich špičky odstávají.
V jeho žaludech je méně trpkého taninu než u jiných druhů dubů. Proto je vyhledávají veverky, straky a další zvířata. Najít vhodný žalud na fotografování dá dost práce, když v době dozrávání žaludů se na tyhle stromy soustřeďují ptáci i zvířata ze širokého okolí.
V dobách nouze jsou tyhle žaludy vhodné i pro úpravu jako potravina pro lidi. Zejména pokud jsou žaludy přes zimu skladované zahrabané v zemi (a podaří se je uchránit před hlodavci), množství trpkého taninu v žaludech velmi poklesne.
Nejnovější z rostlin
