Douglaska tisolistá sivá Pseudotsuga menziesii (taxifolia) var. glauca


čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca) je v pražských parcích často pěstovaný jehličnan. Ta sice roste pomaleji než její příbuzná doglaska tisolistá pravá, ale je velmi otužilá. Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe, tam roste až do nadmořské výšky 3000 metrů.
Ve srovnání s příbuznou douglaskou tisolistou pravou má menší šišky, ty jsou dlouhé jen 4 až 6 cm. Na šiškách jsou nápadné krycí šupiny, které jsou u douglasky tisolisté sivé kolmo odstávající od plodní šupiny nebo až zpět zahnuté.

/Douglaska, šiška s odstávajícími podpůrnými šupinami.

/Douglaska, větvička se šiškami.

Větvička s jehličím a pupeny v detailu.
/Douglaska, větvička s jehličím a pupeny.

Některé douglasky v dejvických zahradách vyrostly do mohutných rozměrů. Pro malé pražské zahrádky může být taková velikost pohroma.
/Mohutná douglaska v zahradě.

V Dolní Šárce je na jižním svahu podél cesty také krásné douglaskové stromořadí.
/Douglaska u cesty.

Na jehlicích douglasky často saje korovnice douglasková (Gilletteella cooleyi). Ta se pokrývá voskovými vlákny. V přírodě ČR se korovnice douglasková rozmnožuje jen partenogenetickými samičkami.
/Korovnice douglasková na jehličí.
Slunéčko lesní (Aphidecta obliterata) je dlouhé jen 3 až 5 mm. Korovnice má jako svojí oblíbenou potravu, živí se ale i jinými druhy mšic na jehličnatých stromech.
/Slunéčko lesní na douglasce.
A takhle slunéčko lesní prchalo před fotografováním a hledalo, jak se skrýt mezi jehlicemi.
/Slunéčko lesní se utíká schovat mezi jehlice.
Na výhonech douglasek sály i mšice (neurčeného druhu) bez pokryvu voskovými vlákny.
/Mšice na větvičce douglasky.
/Mšice saje na mladé větvičce douglasky.

/Douglaska ve stráni.

Douglasky jsou nejkrásnější na jaře, když se na větvích vytváří prašníky a základy budoucích šišek.
/Douglaska, prašník a základy budoucí šišky.

Prvosenka
Ladoňka sibiřská
Mák pochybný
Stulík žlutý

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist