čeleď: Růžovité - Rosacaceae (dříve Mandloňovité - Amygdalaceae)
Slivoň třešňová (myrobalán) zjara patří v mezi nejčasněji kvetoucí dřeviny. Je to velmi proměnlivý druh ve velikosti a zbarvení květů, plodů a listů. Květy mohou být bílé, růžové až červené. Často se používá jako podnož pro roubování jiných kultivarů rodu Prunus. Snadno zplaňuje. Má dlouhé postranní kořeny, ze kterých vyrůstají četné výmladky. Často roste jako velký keř, někdy je to i vysoký strom.
V okolí Prahy patří k nejčastějším dřevinám, bývá to pozůstatek po dřívějším pěstování švestek. Kulturní odrůdy švestek totiž bývaly roubované právě na myrobalánové podnože. Zatímco švestkové stromy většinou uhynuly v důsledku virové nemoci šarky švestek, myrobalány jsou vůči nemocem výrazně odolnější.
V opuštěných a neudržovaných zahradách často vytváří pro lidi neproniknutelné houští, ve kterém ale bývají cestičky ve zvláštních tunelech, které mají rozměr užitečný právě tak akorát na průchod a pobyt divokých prasat.
Na dalším obrázku jsou bílé a růžové květy vedle sebe. Každý typ květu je z jiné větvičky. Ale oba typy navzájem prorůstaly, tam, kde jsem je fotografovala.
Pokud se během kvetení myrobalánu oteplí, včely medonosné na nich rády sbírají nektar a pyl.
Ovšem s tím počasím bývá v březnu problém. Naštěstí to vypadá, že myrobalány jsou obvykle samosprašné. Hodně práce s opylením může udělat i vítr.
Dalším druhem opylovatele, který myrobalány miluje, je čmelák luční.
Čmelák luční (Bombus pratorum) je otužilý druh, bývá k vidění na kvetoucích slivoních i při špatném počasí. Je to barevně proměnlivý druh čmeláka, někteří (některé) jsou bez žlutých proužků nebo jen s naznačenými žlutými proužky.
Na kvetoucích myrobalánech lze vidět i mnoho dalších druhů blanokřídlého hmyzu, ale to jen v případě, že se na několik dnů udělá skutečně teplo. Bývají to zejména drobní samečkové různých druhů pískorypek. U většiny druhů pískorypek se totiž samečkové zjara líhnou dřív než samičky.
Sameček pískorypky obecné (
Andrena flavipes).
Na dalším obrázku je hlava samečka pískorypky popelavé (
Andrena cineraria).
Zajímavost: V buňkách slivoně myrobalánu je 16 chromozomů. (2n = 16)
V buňkách pěstovaných odrůd švestek a slivoní (množí se vegetativně roubováním) je 48 chromozomů. (2n = 48)
V přírodě kvetou myrobalány většinou bíle.
A v srpnu (v září) si můžeme udělat radost ochutnáváním zralých plodů.
Nacházíme je obvykle plané nebo zplanělé, mají různou barvu i velikost i různou chuť. Je zajímavé, že zatímco nám lidem chutnají plody, zajíci okusují na těchto stromech listy, a to všude kam dosáhnou, ale plody nechávají bez povšimnutí (viz obrázek).
V parcích bývají vysazené okrasné odrůdy, které kvetou růžově.
Růžově kvetoucí odrůdy obvykle mají i tmavé listy a následně i tmavé plody.
Rozkvetlý strom v Praze na Petříně.
Na planou podnož lidé často roubují okrasné odrůdy. Vzrůstná podnož ale ráda podrůstá a stromek pak má 2 různé typy květů.