Rostliny Seznam
Vikev tenkolistá Vicia tenuifolia
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev tenkolistá je vytrvalá bylina. Daří se jí v teplých oblastech, na suchých stráních. Je podobná vikvi ptačí, liší se tvarem kvítků a zejména tím, že začíná kvést už během května a koncem června na ní nacházíme hlavně plody. Vikev ptačí je pozdější, ta začíná kvést až v červnu a její kvetoucí rostliny lze najít až do září.
Kvítky má drobné, ale je v nich hodně nektaru a kvalitního pylu. Na květech vikve tenkolisté je možno pozorovat mnoho hmyzu. Létají na ní dělnice včel medonosných a včely samotářky. Bývají na ní hojné zejména samotářské včely druhu stepnice jarní (Eucera nigrescens).
Růže Hugova Rosa hugonis (Rosa xanthina)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže Hugova je planý druh růže, původně pochází ze střední Číny. Nyní je u nás často v parcích a zahradách. Rozkvétá zjara jako první ze všech u nás pěstovaných růží. Je to keř, který může růst samostatně, často se pne po nějaké opoře, třeba je zachycená ve větvích sousedních stromů. Potom dokážet vyrůst až do výšky 4,5 metru.
Pro včely a čmeláky je to vydatný zdroj kvalitního pylu.
Kerblík třebule štětinoplodý Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík třebule štětinoplodý je jednoletá bylina. Listy mají po rozemnutí charakteristickou vůni a právě tak chuť. V minulosti to bývala často pěstovaná bylina, společně s jeho příbuzným druhem kerblíkem třebule pravým. Od středověku byl kerblík třebule využíván jako kořeninová a aromatická zelenina. Velká přednost kerblíku třebule jako zeleniny je v jeho rychlém časně jarním růstu, listy lze sklízet už v dubnu.
V Praze nyní kerblík třebule štětinoplodý zplaněl a na mnoha místech velmi hojný. Na ploše Přírodní památky Baba a v jejím okolí v Praze 6 tvoří v podrostu keřů souvislé porosty, tisícovky jedinců.
Při sběru listů pozor na záměny s jinými jedovatými druhy miříkovitých rostlin! V přírodní památce Baba vytváří kerblík třebule smíšené porosty s jedovatou krabilicí mámivou.
Kerblík obecný Anthriscus caucalis
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík obecný je krátkověká jednoletá bylina. V literatuře je popisován jako vzácná a ubývající bylina, ale na teplých (jižních a jihozápadních) svazích v Praze 6 je kerblík obecný překvapivě hojný druh. Zjara vyniká velmi rychlým růstem, ze všech zdejších druhů kerblíků rozkvétá jako první. Daří se mu na polostinných místech v sousedství různých keřů, podél pěšin a na půdách s dostatkem živin. Rychlé dozrávání semen mu zřejmě umožňuje, že se trvale udrží i na plochách, které jsou pravidelně sečené.
Má drobné kvítky, korunní lístky jsou dlouhé jen 0,5 až 0,7 mm.
Kdoulovec Chaenomeles sp.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Kdoulovce jsou okrasné keře, které nyní vídáme v parcích stále častěji.
Nejvíc se pěstuje druh kdoulovec ozdobný (Chaenomeles speciosa), ten je původní na území Číny. Dorůstá až do výšky 2 m a začíná kvést už v březnu. Jeho výhodou je, že jednotlivé květy nakvétají postupně, kvete až do začátku května.
Podobný, ale trochu menší je druh kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica). Ten začíná kvést až v dubnu.
Vzájemným křížením těchto dvou druhů lidi vyšlechtili také kdoulovec nádherný (Chaenomeles x superba).
Od všech těchto druhů je vytvořeno mnoho kultivarů s různou barvou květů, kromě všelijakých odstínů oranžové a červené barvy existují i bílé.
Plicník lékařský Pulmonaria officinalis
od RadimzBeskyd
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Plicník lékařský je vytrvalá bylina dorůstající do výšky 10-35 cm. Květy jsou růžovočervené, později fialové, a nakonec modré a kvetou od března do května. Listy má skvrnité a lidovým léčitelům připomínaly plicní tkáň, odtud pochází pravděpodobně jeho název. Roste v listnatých lesích, lesních okrajích, hájích, křovinách a na zahrádkách (aspoň u nás).
Plicník oblíbenou rostlinou pelonosek hluchavkových a čmeláků. Tedy těch druhů hmyzu, které mají dlouhý sosák.
Rozrazil laločnatý Veronica sublobata
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Rozrazil laločnatý je jednoletá bylina. Je to drobná rostlina, která má velmi rychlý životní cyklus. Klíční rostlinky se objevují pouze na podzim nebo na jaře. Semena klíčí hromadně při nízkých teplotách z povrchu půdy. Maličké kvítky se objevují už na konci března, semena pak rychle dozrávají a nejpozději v květnu rostliny zasychají. Daří se mu na polostinných místech. V listnatých lesích je to nejhojnější jarní rostlina.
Rozrazil laločnatý patří do komplexu druhů Veronica hederifolia agg. V minulosti nebyly jednotlivé druhu tohoto agragátu rozlišovány. Dnes už je známo, že druh Veronica triloba (rozrazil trojlaločný) je diploidní, Veronica sublobata (rozrazil laločnatý) je tetraploidní a Veronica hederifolia (rozrazil břečťanolistý) je hexaploidní.
Dymnivka nízká Corydalis pumila
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka nízká roste v podrostu listnatých lesů. Není to častý druh, má jen značně mezerovité rozšíření. Kvete koncem března a na začátku dubna. Odkvétá v krátké době a rychle tvoří semena, musí všechno stihnout dřív než stromům narostou listy.
Ve srovnání s podobnou dymnivkou plnou je dymnivka nízká drobnější rostlina. Oba druhy mají v úžlabí kvítků dlanitolaločné listeny. Důležitým rozlišovacím znakem jsou velmi krátké stopky kvítků a plodů.
V porostu dymnivky nízké se často pohybují samečkové druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ti se zjara probouzejí velmi brzy, právě v termínu kvetení dymnivek. Samičky pelonosek obvykle zahajují svojí letovou aktivitu o pár týdnů později, v té době jim už kvetou jiné druhy rostlin.
Dymnivka bobovitá Corydalis intermedia
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka bobovitá je drobná rostlina s nenápadnými květy. V Praze se objevuje už koncem března nebo na začátku dubna v podrostu listnatých lesů na skalnatých půdách. Zejména jí vyhovují místa v sousedství sídlišť, kde si pejskové často vyprazdňují bříška.
Rozlišovacími znaky jsou celokrajné listeny, v jejichž úžlabí vyrůstají květy, a také v době tvorby plodů převislý květní hrozen.
Dymnivka plná Corydalis solida
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka plná roste ve světlých lesích. V ČR není v přírodě příliš hojná. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili okrasné typy, občas se prodávají kvetoucí rostliny v květináčích pro velikonoční výzdobu na hrobech. Proto se nyní dymnivka plná začala šířit s pomocí semen do okolí pražských hřbitovů a také do lesa v sousedství zahrad. Různé druhy dymnivek se mezi sebou snadno kříží, v okolí zahrádkářských skládek bývá k vidění pestrá směs odlišně vypadajících jedinců.
Rozlišovacím znakem jsou dlanitolaločné listeny v úžlabí vyrůstajících květů, přímý květní hrozen a delší stopky květů.