Rostliny Seznam
Rostliny lipnicovité Poaceae
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Lipnicovité jsou velmi důležitá čeleď rostlin. Patří sem nejen všechno, co označujeme souhrnným názvem trávy, ale také pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže a další. Pro lidi to jsou základní potraviny.
Svým vývojem je na lipnicovitých rostlinách vázáno i mnoho druhů hmyzu. Hmyz ale nebývá závislý na jednom konkrétním druhu trávy, žije na širokém spektru druhů. Proto chci ukazovat fotografie hmyzu na trávách souhrnně bez rozlišování jednotlivých druhů trav.
Lopuch plstnatý Arctium tomentosum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch plstnatý je statná bylina. Většinou vyrůstá jako dvouletá, ale může být i víceletá. Lopuchům se daří na živinami bohatých půdách. Často vytváří souvislé porosty podél okrajů hnojených zemědělských pozemků. V létě tam bývají květy lopuchů pro včely a čmeláky jediných zdrojem květního nektaru a pylu.
V ČR rostou 4 druhy lopuchů. Lopuch plstnatý charakterizuje hustě pavučinově vlnatý zákrov.
Katalpa trubačovitá Catalpa bignonioides
od Hanka
čeleď: Trubačovité - Bignoniaceae
Katalpa trubačovitá je strom, který může vyrůst až do výšky 20 m. Pochází ze Severní Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Roste tam na březích potoků a v nízkých lesích. V ČR je často vysazovaná v parcích a v uličních stromořadích.
Kvete uprostřed léta. Květy rostou ve velikých latách a rozkvétají postupně. Ve městech je to významná včelařská dřevina. Má veliké, široké a obvykle bezlaločné listy. Květy jsou bílé, se žlutými a purpurovými skvrnami.
V českých parcích a botanických zahradách rostou i další druhy rodu katalpa a hlavně řada kultivarů vzniklých vzájemným křížením odlišných druhů.
Devaterník velkokvětý tmavý Helianthemum grandiflorum
od Hanka
čeleď: Cistovité - Cistaceae
Devaterník velkokvětý tmavý je polokeř, bývá od báze bohatě rozvětvený,vysoký je jen 10 cm, vyjímečně až 40 cm. Roste hlavně na výslunných kamenitých stráních, často na zásaditých půdách.
Kvete od června do září. Kvůli svému dlouhému období kvetení bývá také pěstován jako skalnička.
Blanokřídlí se o jeho květy většinou nezajímají, častěji je možné vidět na květech devaterníku brouky.
O jeho listy se ale někdy zajímají včely čalounice, vykusují si z nich materiál na stavby hnízda.
Zvonek řepkovitý Campanula rapunculoides
od Hanka
čeleď: Zvonkovité - Campanulaceae
Zvonek řepkovitý je vytrvalá bylina, květní lodyhy bývají vysoké 50 až 80 cm. Rozmnožuje se nejenom semeny, ale do okolí se rozšiřuje také plazivými podzemními výběžky. V teplých oblastech ČR je to nejhojnější druh zvonku. Roste na živinami bohatých půdách. V Praze je často vidět v málo udržovaných částech hřbitovů.
Květy obvykle vyrůstají v jednostranném hroznu. Blanokřídlý hmyz navštěvuje květy zvonku řepkovitého jen málo, častěji jsou ve zvoncích brouci.
Rákos obecný Phragmites australis
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Rákos obecný je naše nejstatnější tráva s neobyčejně dlouhými oddenky. Roste v místech, kde je dostatek vody a také dostatek živin v zemi.
Duté stonky rákosu slouží jako hnízdní komůrky pro mnoho druhů blanokřídlého hmyzu.
Mezi nejmladšími listy si vytvářejí hálky larvy zelenušek (Lipara lucens). Opuštěné pevné hálky následně využívají další blanokřídlé druhy, zejména stopčík rákosní (Pemphredon fabricii).
Na rákosu také žije letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni). Stopčíci rodu Pempredon zásobují svůj plod ulovenými mšicemi.
Oman srstnatý Inula hirta
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Oman srstnatý je vytrvalá bylina. Rozkvétá v období od konce května do července. Roste na výslunných kamenitých svazích, daří se mu na bazických podkladech. Je hojný v Českém středohoří a v Českém krasu, také ve východních Čechách a na Moravě.
Listy a lodyha jsou hustě srstnaté. Lodyha je většinou tmavočerveně naběhlá, jednoduchá, s jediným květním úborem. Vnější zákrovní listeny jsou delší než vnitřní, zelené, srstnaté.
Na květech omanu srstnatého se lze setkávat většinou jen s drobnými druhy hmyzu.
Ptačí zob obecný Ligustrum vulgare
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Ptačí zob obecný je hustě větvený keř, může vyrůst 3 m vysoký. Je to naše původní evropská dřevina, dobře přizpůsobená podmínkám české přírody. Nejlépe se mu daří ve vápencových oblastech, tam dokáže růst na suchých půdách právě tak dobře jako v pobřežních houštinách. Lidé ho často vysazují do živých plotů. Do okolí se šíří kořenovými výmladky. Snadno zakořeňuje i z dřevitých řízků.
Kvete koncem května a v červnu. V této době už bývá v pražských parcích většina dřevin odkvetlá. Proto včely a čmeláci na jeho květy často létají, ve květech sbírají pyl.
Ožanka kalamandra Teucrium chamaedris
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Ožanka kalamandra je vytrvalá rostlina s dřevnatějícím větveným oddenkem. Daří se jí na suchých kamenitých svazích, především na bazických horninách.
Suché počasí posledních roků jí velmi vyhovuje, na plochách pražských přírodních památek nyní dost vytlačuje jiné druhy rostlin. Včely sbírají v jejích květech především nektar.
Květům ožanek zdánlivě chybí horní korunní pysk, jeho laloky bočně přirůstají k dolnímu pysku.
Kvete od července do září.
Mák setý Papaver somniferum
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák setý je stará kulturní rostlina, doklady o jeho pěstování v Evropě jsou již z období neolitu. Je od něj vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se liší barvou květů, semen, otevíráním nebo neotvíráním zralých tobolek i dalšími znaky. V současnosti jsou na našich polích nejčastěji vidět odrůdy, které kvetou světle fialově a mají tmavošedá semena. V minulosti se u nás často pěstovaly červeně kvetoucí odrůdy máku. V dobách našich babiček byl také na pečení vyhledávaný mák s bílými semeny.
Snadno přechodně zplaňuje, často roste podél silnic a cest, kudy se v předchozích letech odvážela na nákladních autech sklizeň z makových polí. Včely a čmeláci sbírají z makových květů mnoho pylu. Nektar se ve květech maku netvoří.