Rostliny Seznam
Vistárie čínská Wisteria sinensis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vistárie čínská je v pražských zahradách často pěstovaná okrasná pnoucí dřevina. Rozkvétá později zjara současně s rašením listů. Zahradníci vyšlechtili i řadu odrůd s různými odstíny modré barvy květů a s výrazně větší velikostí květenství. Moderní kultivary častou kvetou opakovaně ještě pak v létě i na začátku podzimu.
Pro včelaře je důležité, že vistárie čínská je medonosná dřevina. Při prvním jarním rozkvetení bývá v přírodě květů nadbytek a včely nestíhají létat na všechny květy, opakované kvetení v létě a začátkem podzimu, kdy je nouze o květy, je pro včely důležité. Květy vistárii také často vyhledávají naše největší samotářské včely - drvodělky.
Pelyněk černobýl Artemisia vulgaris
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pelyněk černobýl je vytrvalá bylina s rozvětvenou kořenovou hlavou. Je častý na zanedbaných pozemcích a na plochách neudržovaných trávníků. Je to úporný plevel a častá příčina některých typů pylových alergií.
Květy jsou velmi drobné. Kvete ve druhé polovině léta, pokud jsou rostliny poškozené sečením, obnovuje následně kvetení během podzimu a může kvést až do období začátku mrazů. Ve druhé polovině roku bývá v přírodě nedostatek květů, proto včely medonosné sbírají pyl i trochu nektaru na květech pelyňku dost často.
Máta Mentha sp.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Rostliny z rodu máta se v ČR pěstují ve velkém množství druhů, kultivarů a jejich kříženců. Nejlépe se jim daří na vlhkých místech, u potoků, na březích rybníků a řek, hlavně v teplejších oblastech. V české přírodě rostou základní druhy
máta dlouholistá - Mentha longifolia (je přirozená součást květeny ČR)
máta klasnatá - Mentha spicata (často zplanělá kolem liských sídel)
máta vodní - Mentha aquatica (původní druh ČR)
máta rolní - Mentha arvensis (původní druh ČR)
máta vonná - Mentha suaveolens (vyjímečně pěstovaná, častá při křížení pěstovaných kultivarů, s mátou dlouholistou tvoří plodného křížence)
Podobnou rostlinou je jedovatá polej obecná - Pulegium vulgare, Mentha pulegium.
Sléz lesní Malva sylvestris
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Sléz lesní je euroasijský druh, původní je v oblasti od východního Středozemí do Střední Asie. Již od starověku je pěstován jako důležitá léčivá rostlina. Dnes je rozšířen po všech světadílech. Pro farmaceutiské účely se pěstuje zejména jeho varieta Malva sylvestris mauritiana, která má větší a tmavěji zbarvené květy.
Základní, planý typ slézu lesního se v posledních letech začal často objevovat i v udržovaných pražských trávnících. Umí si poradit nejenom s občasným posečením při péči o travnaté porosty. Nejdůležitější jeho vlastností je velká odolnost k suchu.
Štětka laločnatá Dipsacus laciniatus
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka laločnatá je dvouletá bylina. Na Moravě je častější než v Čechách, proto mne její výskyt v Praze u silnice na Roztoky překvapil. Velmi se podobá svojí příbuzné štětce plané (lesní), liší se od ní bílými květy, rozestálými zákrovními listeny, a peřenolaločnými lodyžními listy. Ve stupni členění listů je to značně proměnlivá rostlina.
Na jejích květech bývá mnoho čmeláků i dalšího hmyzu.
Česnek planý Allium oleraceum
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek planý je na území Prahy rozšířený na skalnatých stráních, v listnatých lesích, i ve starých zahradách. Většinou je vysoký kolem 25 cm, v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až 100 cm vysoko. Mívá 2 až 5 úzkých listů, ty mohou být 30 cm dlouhé, ale jsou nanejvýš 4 mm široké. Listy jsou v dolní části duté. Na stvolu vždy vyrůstají pacibulky. Naopak květy se objevují jen málo a pouze u některých jednotlivých rostlin. Vznik tobolek se semeny je velmi vzácný. Podle názoru odborníků je česnek planý hybridogenní druh.
Zimolez japonský Lonicera japonica
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Zimolez japonský pochází z východní Asie. U nás se pěstuje v zahradách jako pnoucí dřevina. Okrasný význam má zejména v zimě, protože při mírných zimách mu zůstávají zelené listy až do jara. Na ovíjivých lodyhách vyrůstají výhony s květy. Ty jsou zpočátku bílé, později žloutnou. Intenzivně voní. Ke sladkému nektaru v květech dosáhne jen hmyz s velmi dlouhým sosákem. Vyhledává je zejména čmelák zahradní.
Vytváří i mnohametrové nekvetoucí plazivé výhony, kterými se šíří do okolí. Snadno může zplaňovat. V některých zemích je hodnocen jako invazní rostlina.
Hrachor luční Lathyrus pratensis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor luční je vytrvalá pnoucí bylina. Často roste na vlhkých loukách. Býložravcům poskytuje velmi kvalitní píci, proto se někdy i uměle přisévá.
Květy hrachoru lučního mají v oblibě čmeláci, hlavně čmelák rolní (Bombus pascuorum).
Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor hlíznatý je planá vytrvalá bylina. Kvete od května do srpna. V Praze bývá občas k vidění v málo udržovaných trávnících. Lodyhy má popínavé nebo poléhavé, dlouhé zhruba 50 až 100 cm.Jeho květy bývají hojně navštěvované samotářskými včelami z čeledi čalounicovitých, a také na ně létají čmeláci.
Heřmánek pravý Matricaria chamomilla
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Heřmánek pravý je jednoletá nebo ozimá bylina. Je to velmi dlouho známá a často používaná léčivá bylina. Pro farmaceutické účely se pěstuje na polích, kolem míst dřívějšího pěstování přetrvává mnoho dalších roků. Roste v přírodě i jako planá rostlina, zejména na nevápnitých a písčitých půdách. Kvete od května do září.