Rostliny Seznam
Máchelka (pampeliška) srstnatá Leontodon hispidus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Máchelka (pampeliška) srstnatá je vytrvalá bylina. Listy má v přízemní růžici. Květní úbory rostou na lodyze jednotlivě. Květy jsou žluté.
Žlutě kvetoucích hvězdnicovitých rostlin je větší počet druhů, jejich květy jsou navzájem podobné, rozlišení druhů pouze podle květů je obtížné. Naopak podle plodů bývá rozlišení druhů snadnější, proto je potřeba jim věnovat pozornost.
Meruňka obecná Prunus armeniaca
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Meruňka pochází z území Číny, kde je jiný průběh počasí, zejména je jiný přechod ze zimy do jara. V původní vlasti meruněk jsou v zimě obvykle silnější mrazy než v u nás v Čechách, ale jakmile se jednou zjara oteplí, pak už teplo trvá bez přerušení. V Čechách je zjara počasí proměnlivé, střídá se teplo s následujícími vpády chladna. A ty extrémy ve vývoji jarního počasí u nás meruňkám velmi škodí. Proto se v Čechách meruňky pěstují jen v nejteplejších oblastech.
Kerblík lesní Anthriscus sylvestris
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík lesní je dvouletá, případně víceletá bylina. Zjara roste velmi rychle, začíná kvést už v květnu - časný začátek kvetení je důležitý rozlišovací znak od podobných druhů miříkovitých rostlin.
Je to hojný druh, roste často na okrajích lesů nebo v polostínu kolem lesních pěšin. Vyžaduje půdy bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky (v Praze 6 lemuje hlavně pejskařské trasy).
Květy kerblíku lesního vyhledává mnoho druhů brouků i hodně blanokřídlého hmyzu.
Bělozářka liliovitá Anthericum liliago
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve Asfodelovité - Asphodelaceae, nebo bělozářkovité - Anthericaceae)
Bělozářka liliovitá je vytrvalá bylina s podzemními oddenky. Patří ke vzácnějším rostlinám, s jakými se lze setkat na pražských skalách. Roste jen na několika místech, na mělkých, vysýchavých, skeletovitých půdách, které jsou minerálně středně bohaté.
V Praze 6 je to ve skalnatém terénu nad Šáreckým potokem. Ale zdá se, že si tu pro svůj růst vybírá pouze místa, kde do puklin mezi starohorními břidlicemi pronikly žíly mladších vyvřelin, a nebo kde byly skály v minulosti obohacené o živiny činností lidí.
Jírovec maďal (kaštan koňský) Aesculus hippocastanum
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve kaštanovité - Hippocastanaceae)
Jírovec maďal pochází z nevelkého území na Balkáně. Jeho přirozený areál byl v severním Řecku, ve střední Albanii a na několika místech v horách v Bulharsku. Nyní jsou u nás jírovce často pěstované. V posledních letech je ohrožuje drobný motýlek klíněnka, jeho housenky vyžírají jírovcové listy.
Dokud u nás byly jírovce zdravé, tak patřily k významným včelařským stromům. Včelí vosk, postavený včelami v termínu květu jírovců míval zajímavou tmavooranžovou barvu. Poškozené stromy ale mají v květech málo nektaru, proto v současnosti létají na jejich květy hlavně skromnější čmeláci.
Pryskyřník zlatožlutý Ranunculus auricomus agg.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník zlatožlutý je název pro bohatý komplex mnoha navzájem podobných druhů. Jejich charakteristickým znakem jsou listy, totiž to, že přízemní listy jsou nápadně odlišné od lodyžních.
Je to častý druh, který roste na okrajích lesů, v lesních světlinách nebo na pastvinách.
Většinou tvoří semena apomikticky (bez opylení). Proto hmyz na květy neláká.
Jilm horský (drsný) Ulmus glabra
od Hanka
čeleď: Jilmovité - Ulmaceae
Jilm horský býval strom mohutných rozměrů, který se v minulosti dožíval i 500 roků. Nyní ho ničí nemoc grafioza, a staré stromy se v Praze vyskytují vzácně. Ve vlhkých horských oblastech se jilmu horskému daří lépe, tam se onemocnění tolik neprojevuje.
Podobně jako jilm habrolistý je zajímavý tím, že zjara kvete a vytváří semena před růstem listů.
V přírodě je jeho typické stanoviště na prameništích a na půdách s blízkou hladinou podzemní vody.
Na horním obrázku jsou plody před dozráním ve svazečku na větvičce.
Jabloň Malus sp.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jabloň patří k nejčastěji pěstovaným druhům stromů. V zahradách jsou hlavně vyšlechtěné kulturní odrůdy kvůli kvalitnímu ovoci, v pražských parcích je k vidění mnoho okrasných typů jabloní. Většina jabloní je cizosprašná, potřebují opylení hmyzem. Včely medonosné létají na kvetoucí jabloně často a rády. Potíž nastává při suchém a horkém počasí, to potom nektar v jabloňových květech zasychá, a hmyz ztrácí o jabloně zájem. Naopak při chladném a deštivém počasí hmyz nelétá, a pak může být opylení také nedostatečné.
Sasanka pryskyřníkovitá Anemonoides ranunculoides
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Sasanka pryskyřníková je v přírodě vzácnější. Často je ale k vidění v sadech a parcích, jako pozůstatek dřívějšího pěstování.
Daří se jí na místech s dostatkem vody v půdě a také dostatek přístupných živin.
V termínu kvetení sasanek kvete i mnoho dalších druhů rostlin, a hmyz dává obvykle přednost jiným květům. Na sasankách bývají vidět jen nejdrobnější hmyzáčci.
Vrba lýkovcová Salix daphnoides
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba lýkovcová je u nás původní jen na východní Moravě v podhůří a na horách v Karpatech. Lidi vypěstovali od druhu vrba lýkovcová celou řadu klonů. Pěstování těchto několika různých samčích klonů vrby lýkovcové je oblíbené zejména mezi včelaři.
Vrba lýkovcová kvete koncem března a začátkem dubna, nakvétá pár dnů po vrbě jívě. Vyselektované včelařské klony mají veliké jehnědy (kočičky), které rozkvétají postupně. Včelám a čmelákům i dalším druhům hmyzu poskytují mnoho nektaru a pylu po dlouhou dobu.