Rostliny Seznam
Trnovník srstnatý (trnovník huňatý) Robinia hispida
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Trnovník srstnatý je původní na jihovýchodě USA. Roste jako keř nebo strom až do výšky 3 metrů, pěstované kultivary mohou být vzrůstnější. Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené a spletité. Často vyrůstají těsně pod povrchem a tvoří mnoho výmladků, jimiž se rozšiřuje do okolí, proto není vhodný k vysazování do české přírody. V českých parcích bývá naroubovaný na podnože jiných druhů trnovníků. Je to významná včelařská dřevina, ve květech má mnoho velmi sladkého nektaru. Květy vyhledávají včely medonosné, čmeláci a také naše největší samotářská včela drvodělka fialová.
Na fotografiích je pravděpodobně odrůda Macrophylla (akát chloupkatý). Ta kvete poprvé při začátku rašení, potom v létě kvetení opakuje. Je odolná vůči mrazu v zimě a jaro 2024 ukázalo, že je odolná i vůči pozdním jarním mrazům.
Pryskyřník prudký Ranunculus acris
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník prudký je vytrvalá bylina. Často roste na vlhkých loukách. Je to jedovatá bylina, která znehodnocuje pastvu, ohrožuje zdraví zvířat. Čerstvý je pro domácí zvířata prudce jedovatý, sušením ztrácí toxicitu, ale i přes to není vítanou rostlinou v seně.
Naopak hmyz květy pryskyřníku miluje. Samotářská včela dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) se dokonce na květy pryskyřníků specializuje. Dřevobytka pryskyřníková může pro svoje larvičky sbírat nektar a pyl z mnoha druhů pryskyřníků, pryskyřník prudký je ale jejím nejvyhledávanějším druhem.
Prvosenka Primula sp.
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenky v pražských zahradách jsou většinou vyrostlé ze semen okrasných zahradnických kultivarů. Často se podobají prvosence jarní (Primula veris) nebo prvosence vyšší (Primula elatior), obvykle jsou svými znaky tak nějak uprostřed těchto našich původních druhů.
Prvosenky mají dlouhou korunní trubku, k hluboko uloženému nektaru dosáhne jen hmyz s dlouhým sosákem.
Květy prvosenek často navštěvují čmeláčí matky druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum), prvosenky kvetou právě v termínu, kdy se tyhle čmelačky probouzejí ze zimního spánku. Na květech prvosenek jsou také často vidět drobné samičky druhu pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor).
Ladoňka sibiřská Othocallis siberica (Scilla siberica)
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Ladoňka sibiřská pochází z jižní Ukrajiny a z evropské části Ruska, roste tam především v černozemních oblastech. Roste tam jako podrost v listnatých lesích a v lesních lemech. U nás je to často pěstovaná zahradní rostlina, která snadno zplaňuje. V posledních letech se čím dál častěji objevuje i v pražských lesích. Rozkvétá brzy po jarním oteplení, její kvetení následuje za kvetením sněženek a bledulí. Dělnice včel medonosných a další druhy včel samotářek létají na květy ladoňky sibiřské rády a často. V jejich květech sají nektar a sbírají světle modrý pyl. Jednotlivé kvítky rostou skloněné dolů, podobně jako celá řada jiných časně kvetoucích bylin, které potřebují chránit citlivé části květu před výkyvy předjarního počasí. Včely s tím nemají problém, že musí do květů naletovat od spoda. Pro fotografování hmyzu ve květech ale ten sklon květů dělá potíže.
Mák pochybný Papaver dubium agg.
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák pochybný je souborný název pro velmi variabilní skupinu, která se rozpadá na řadu drobných druhů. Jsou to jednoleté rostliny, velmi často rostou jako ozimé. Rostliny, které přezimovaly ve formě listové růžice vykvétají brzy zjara, výrazně dřív než takové, co vyklíčily teprve na jaře. Roste na suchých místech, zejména podél cest nebo jako plevel na okraji polí s obilím. Ve srovnání s vlčím mákem má květy výrazně menší.
Stulík žlutý Nuphar lutea
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Stulík žlutý je vytrvalá vodní rostlina. Je to hojný druh, často roste zejména ve starých ramenech Labe nebo i v hlavním říčním toku, pokud je v některém místě pomalejší proud. Kořeny mívá uchycené v hloubce 50 cm až 200 cm. Nevadí mu znečištěná voda. Dobře se mu daří i v takové vodě, která je přesycená živinami (obvykle kvůli dešťovým splachům minerálních hnojiv z okolních polí).
Lakušník vzplývavý (lakušník říční) Ranunculus fluitans (Batrachium fluitans)
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Lakušník vzplývavý je vytrvalá bylina. Roste ve vodách řek a potoků, hlavně tam, kde je na dně hrubý štěrk a valouny. Umí vytvářet porosty i v prudce tekoucí vodě.
Je to hojný druh také ve Vltavě na severu Prahy. Tam ale jeho porosty často poškozují motorové lodě. Kvůli těm lodím tu lakušníky nebývají vidět nahoře na hladině, ale pokud ve Vltavě plave člověk, tak se mu do dlouhých lodyh lakušníků často zamotávají nohy. Lakušníky jsou uchycené na dně velmi pevně, lidi snadněji přetrhnou lodyhy než aby dokázali vytáhnout lakušník ze dna.
Rozchodník šestiřadý (tenkolistý) Sedum sexangulare, syn. Sedum boloniense
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník šestiřadý je vytrvalá bylina. Je to častý druh na suchých kamenitých stráních a na skalních terasách. Rozkvétá až koncem června nebo začátkem července - podobný rozchodník ostrý kvete už na začátku června.
Na lokalitách s rozchodníkem šestiřadým se často vyskytují v zemi hnízda kutilky obecné. Dospělci kutilek se na květech rozchodníku šestiřadého často živí.
Barborka obloučnatá Barbarea arcuata
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Barborka obloučnatá je vytrvalá bylina, často roste na okrajích cest nebo podél říčních toků. Upoutává na sebe pozornost časným začátkem kvetení už v dubnu, kdy většina jiných podobných druhů rostlin ještě nekvete.
V posledních letech se stává obtížným polním plevelem, hlavně v ozimých plodinách. Barborka obloučnatá je velmi přizpůsobivá, v polních podmínkách se chová jako jednoletý ozimý druh. Semena barborky dozrávají ještě před dozráním pěstované řepky. Právě velkoplošné pěstování ozimé řepky způsobilo rozšíření barborky obloučnaté jako problémového polního plevele.
Puškinie ladoňkovitá Puschkinia scilloides
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Puškinie ladoňkovitá je často pěstovaná na zahrádkách a snadno zplaňuje a rozrůstá se i do okolí. V Praze se jí daří především na okrajích lesních porostů, vykvétá ještě před olistěním stromů, koncem jara zatahuje. V době jejího rozkvětu se v české přírodě objevují první otužilé druhy včel samotářek a čmeláků.
Puškinie ladoňkovitá pochází z oblasti Blízkého východu. Ve své domovině roste na horských loukách a pastvinách. U nás se v zahradnických prodejnách začaly objevovat její cibulky až ve druhé polovině 20. století.