od Hanka
čeleď:  Zimolezovité  -  Caprifoliaceae  (dříve štětkovité  -  Dipsacaceae)
Chrastavec rolní je na sušších loukách (nebo alespoň na nepříliš vlhkých loukách) hojný druh. Hmyz chrastavce vyhledává a nektaru z jeho květů dává přednost.
Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), kterého jsem fotografovala v travnaté ploše blízko Vltavy u Sedlce, létal pouze na květy chrastavce, jiné druhy okolních květů ho nezajímaly. Zdá se, že nepřístupné skály nad Vltavou, které bývají obrostlé trnkami, housenkám otakárka ovocného vyhovují.
od Hanka
čeleď:  Hvězdnicovité  -  Asteraceae
Starček vodní je typická rostlina vlhkých luk. Obvykle je dvouletá. Může být až 70 cm vysoká, ale obvykle je před květem poškozená při sečení louky, a potom vyroste mnohem menší a košatější.
Rostliny obsahují jedovaté pyrolizidinové alkaloidy, které způsobují vážné zdravotní problémy u dobytka, zejména jsou na otravu citliví koně. Otrava vzniká i po konzumaci sena, ve kterém je větší obsah starčku vodního. 
od Hanka
čeleď:  Pupalkovité  -  Onagraceae
Vrbovka chlupatá je vytrvalá bylina. Bývá hojná na březích rybníků, na okrajích rákosin, na živinami bohatých půdách dokáže růst i na málo vlhkých půdách. Může být vysoká až 180 cm.
V tomto rodu má ze všech druhů největší květy, a v nich je nápadná čtyřlaločná blizna. Plod je dlouhá, v obrysu čárkovitá mnohosemenná tobolka. Ta se otevírá shora dolů čtyřmi chlopněmi.
od Hanka
čeleď:  Zimolezovité  -  Caprifoliaceae   (dříve štětkovité  -  Dipsaceae)
Hlaváč žlutavý v ČR roste v teplejších územích, na suchých trávnících a výslunných skalnatých svazích.
Je to vytrvalá bylina, z jednoho kořene obvykle vyrůstá víc květních lodyh. Kvete ve druhé polovině léta a na podzim. Je závislá na opylení hmyzem. 
od Hanka
čeleď:  Olověncovité  -  Plumbaginaceae
Trávnička obecná je drobná, trsnatá bylina. Na území Prahy je velmi vzácná.
V naší přírodě roste na skalnatých svazích, na suchých loukách, na nevápenných podkladech. V posledních obdobích se ale z české přírody vytrácí, na řadě jejích původních lokalit je vymizelá.
Vyniká velmi dlouhým obdobím kvetení. Kvete od května do října. 
od Hanka
čeleď:  Hvězdnicovité  -  Asteraceae
Pcháč rolní je vytrvalá bylina, obecně rozšířený a nebezpečný plevel. Má mohutný kořenový systém, který tvoří vodorovné i svislé výběžky, a těmi se rozmnožuje i vegetativně.
Při prohlížení pouhým okem vypadají všechny květní úbory stejně. Ale až při větším zvětšení jednotlivých kvítků se dá poznat, že pcháč rolní je rostlina neúplně dvoudomá. V samičích květech jsou prašníky zakrnělé a bliznová ramena jsou v době květu rozevřená. V květních úborech samčích rostlin jsou v kvítcích pestíky s bliznovými rameny k sobě přitisklými. V samčích rostlinách se vzácně může v květním úboru vytvořit několik málo životaschopných semen.
od Hanka
čeleď:  Brutnákovité  -  Boraginaceae
Hadinec obecný je dvouletá bylina. Je značně odolná suchu, i dalším nepříznivým podmínkám. Daří se jí např. i kolem železničních kolejí, kde se aplikuje mnoho herbicidů. Květy vyrůstají ve vijanech z úžlabí listů. Poupata jsou růžová, ale barva květní koruny se časem mění na modrou. Květy hadince vytvářejí hodně sladkého nektaru a navštěvuje je mnoho hmyzu. V květech se tvoří nektar i v obdobích sucha.
Samotářské včely zednice hadincová (Hoplitis adunca) a zednice menší (Hoplitis anthocopoides) se dokonce na hadince specializují a sbírají nektar a pyl pro svoje larvičky jen z květů hadinců. Zednice hadincová a zednice menší jsou navzájem velmi podobné druhy, na fotografiích z přírody je nelze rozlišit.
od Hanka
čeleď:  Tlusticovité  -  Crassulaceae
Rozchodník velký je v Praze na suchých stráních hojný druh. Protože kvete koncem léta a na začátku podzimu, kdy je obecně vzato v přírodě květů málo, tak včely medonosné a čmeláci jeho květy velmi vyhledávají. Je to druh variabilní, mimo jiné i proto, že se dokáže křížit s příbuznými druhy rozchodníků, jaké lidi pěstují v okolních zahradách.
od Hanka
čeleď:  Hluchavkovité  -  Lamiaceae
Šalvěj hajní je vytrvalá bylina. Začíná kvést v květnu, ale až do podzimu kvetení opakuje.
V Praze je vzácná. Nejsnadněji ji lze najít nad Velkou skálou v Divoké Šárce, jednotlivé rostliny rostou i na dalších skalách nad Šáreckým potokem. Roste v suchých travnatých porostech, ale v Praze jen tam, kde jsou rozpadlé valy raně středověkých sídlišť. Vyhovující jsou pro ní minerálně bohaté, spíš zásadité půdy. Proto je jen na lidmi ovlivněných místech. (Jinak zdejší buližníky a další horniny z období proterozoika jsou chemicky kyselé). 
od Hanka
čeleď:  Vřesovcovité  -  Ericaceae
Vřes obecný v Praze roste na suchých svazích na silikátových horninách (na buližnících). V Praze 6 na vrcholech skal v Divoké Šárce a na Nebušické skále.
Vřes se vyhýbá vápnitým půdám, protože je schopen přijímat dusík pouze v amoniakální formě, která se vyskytuje v půdách s nízkým pH. Nemá enzym nitrátreduktázu, nedokáže převádět do svého metabolismu dusík v nitrátové formě.
Je hojnější ve středních a horských polohách. Na stanovištích se dobře srovnává s extrémy vodního režimu. Snáší vysýchavé půdy výslunných skalek a dobře roste i na podmáčených rašeliništích.