Rostliny Seznam
Vrba jíva Salix caprea
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba jíva je velmi důležitá včelařská dřevina. Má pro hmyz kvalitní nektar a pyl. Pro včely medonosné je jíva základem zdraví. Včelích nemocí je mnoho, na leckteré z nich jíva nepomůže, ale aspoň v případě choroby Nosema apis a Nosema ceranae je prokázán příznivý vliv dostatku potravy vrbového pylu na odolnost včel.
Jíva často vykvete velmi brzy zjara, kdy čmeláci a včely samotářky se ještě neprobudili ze zimního spánku. Letos (2017) se na jívě vydatně krmí i čmeláci. Čmeláci jsou biologicky vzato blízce příbuzní se včelami medonosnými, mají i podobné nemoci, takže kvetoucí vrby pomáhají i čmelákům.
Jasmín nahokvětý (zimní) Jasminum nudiflorum
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasmín nahokvětý (zimní) pochází z Tibetu. V současnosti začíná být v Čechách často pěstovaný. Kvete totiž hned po skončení zimy, případně během zimy.
V přírodě je to nízký poléhavý keřík, který se samovolně velmi rozrůstá doširoka, protože jeho větvičky snadno zakořeňují.
V jižní Evropě také zplaňuje a šíří se kolem zahrad i do okolní přírody.
Kalina vonná Viburnum farreri
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae (dříve zimolezovité - Caprifoliaceae)
Kalina vonná pochází z horských lesů v Číně. Nyní je to u nás moderní často pěstovaný keř. Při teplých zimách dokáže kvést už od prosince, normálně rozkvétá na začátku března. Kvetoucí keře zaujmou pozornost svojí vůní, to je tak brzy zjara neobvyklé.
Původní druh má růžová poupata, a téměř bílé květy. Zahradníci ale vyšlechtili i růžově kvetoucí kultivary, nebo naopak rostliny s květy zcela bílými. Zejména jsou oblíbené typy, které vznikly zkřížením druhů Viburnum farreri x Viburnum grandiflorum, jsou označované jako kalina bodnanská. Ta mívá růžovější a bohatší květenství.
Dřín jarní (obecný) Cornus mas
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Dřín jarní je keř, který rozkvétá už v březnu. Občas lze na jeho květech vidět včely medonosné, jak tu sbírají pyl. Květní nektar pravděpodobně dřín jarní netvoří. Včelám medonosným to nevadí, mají zásoby sladkého medu v úlech z předchozího roku, a čerstvý pyl je pro ně vítaným zpestřením potravy. Pokud ale nablízku rozkvetou jívy, tak včely začnou dávat přednost jívám nebo jiným časně kvetoucím vrbám, a na květy dřínů budou létat minimálně.
Sněženka podsněžník Galanthus nivalis
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amarylidaceae
Sněženka podsněžník je v Praze v zahradách často pěstovaná, a snadno se šíří i do okolí. Ve volné přírodě bývá k vidění v listnatých lesích v blízkosti hřbitovů nebo na plochách bývalých zahrádek.
Začíná rašit ze země už v předjaří, obvykle v době, kdy je ještě nad ní sníh. Je to u nás první kvetoucí bylinka (pokud hodnotím pouze původní české druhy rostlin), a upoutává pozornost. Aby jí v přírodě neokousávala zvířata, chrání se mírnou jedovatostí.
Tolice vojtěška Medicago sativa
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Tolice vojtěška je vytrvalá bylina s mohutně vyvinutým kořenovým systémem. Původní je pravděpodoně v Asii, ale její pěstování se rozšířilo do Evropy už v dobách před naším letopočtem. V Evropě se křížila se zdejší tolicí srpovitou (Medicago falcata).
Je mimořádně odolná vůči suchu. Má v květech dostatek nektaru pro hmyz i v době, kdy jiným druhům rostlin květy zasychaly, jako tomu bylo např. v horkém létě 2015. Pokud nastane v létě extrémní sucho, je důležité nechávat vojtěšku kvést a její porosty nechat neposečené, aby čmeláci a včely samotářky i další hmyz neumírali hladem.
V tomto článku jsou všechny fotografie z louky pod ulicí Na Špitálce v Praze 6.
Jerlín japonský Sophora japonica
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jerlín japonský je v pražských parcích často pěstovaný strom. Je vynikající tím, že na rozdíl od našich domácích druhů dřevin snáší solení silnic. Proto se dobře hodí na frekventovaná místa, třeba blízko tramvajových zastávek.
Pochází z dálného východu Asie. Je to teplomilný druh, zvyklý na dlouhou vegetační dobu. Proto v Praze semena jerlínů nedozrávají, samovolně se tedy nerozšiřuje.
Jalovec čínský Juniperus chinensis
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec čínský (Juniperus chinensis) může růst jako strom nebo keř. V zahradách se pěstuje velké množství jeho okrasných forem. Mnoho kultivarů vzniká křížením s druhem jalovec klášterský - chvojka (Juniperus sabina), takové rostliny se prodávají pod jménem Juniperus Pfitzeriana nebo jako jalovec prostřední - Juniperus x media.
Důležité je vědět, že právě na těchto jalovcích přezimuje choroba REZ HRUŠŇOVÁ (Gymnosporangium sabinae).
Tato rez napadá jalovec čínský, jalovec klášterský (chvojku) a jejich křížence a z nich vytvořené kultivary.
Jalovec obecný Juniperus communis
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec obecný je výrazně světlomilná dřevina. Náš domácí druh, umí se přizpůsobit různému geologickému podloží, snese vysýchavé půdy právě tak dobře jako nadbytek mokra, nevadí mu ani kruté zimy ani horká léta.
V pražských zahradách je to často pěstovaná okrasná dřevina. JALOVEC OBECNÝ JE ODOLNÝ VŮČI CHOROBÁM.
Přirozeně roste na krajích Prahy obvykle na skalách a na svazích s mělkou půdou, kde nemá konkurenci jiných dřevin.
Tis červený Taxus baccata
od Hanka
čeleď: Tisovité - Taxaceae
Tis červený je naše původní, domácí dřevina. Roste v rozsáhlém areálu, prakticky v celé Evropě a navíc i v severní Africe a v Malé Asii. Před staletími byl u nás velmi hojný. Jeho dřevo bylo od pravěku ceněným materiálem na výrobu luků a oštěpů.
Je to pomalu rostoucí strom, často bývá vícekmenný. Po celý život snáší vyjímečně silné zastínění. Má velkou výmladkovou schopnost (obrůstá i z pařezů), tím se velmi liší od většiny jiných jehličnanů. V zahradnictví se proto používá do stříhaných plotů i na pěstování různých tvarů.
Pozor - je to dřevina JEDOVATÁ.