Rostliny Seznam
Smrk ztepilý Picea abies (Picea excelsa)
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk ztepilý je přirozeně rozšířený v severní a střední Evropě. Na severu roste převážně v nížinách až k polární lesní hranici. U nás je nejhojnější v pohraničních horách, v jižní Evropě se vyskytuje na horských hřebenech.
Pro rychlý růst a dobré technické vlastnosti dřeva je to naše hlavní hospodářská dřevina.
Na horní fotografii je vzrostlý smrk na severním svahu v Divoké Šárce (21. 1. 2017).
Borovice lesní Pinus sylvestris (ve starší literatuře - Pinus silvestris)
od Hanka
čeleď: Borovicovitě - Pinaceae podrod Pinus, sekce Pinus
Borovice lesní na horním obrázku má obrysy zvýrazněné zimní jinovatkou.
Je to náš domácí druh borovice - a je ze všech druhů borovic nejkrásnější. Ona tedy roste nejenom u nás, ale je to borovice s nejrozsáhlejším areálem na světě, odborníci tento druh rozčleňují na řadu geografických ras.
U nás se dělí na dva základní typy:
1. Náhorní ekotyp vyšších poloh, roste v horských a podhorských lesích.
2. Chlumní ekotyp nízkých poloh, přirozeně roste na skalních výchozech, na chudých půdách a snadno se samovolně rozšiřuje na lidmi devastované plochy.
Borovice černá Pinus nigra
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae podrod Pinus, sekce Pinus
Borovice černá patří v Praze mezi nejčastěji pěstované jehličnany. U nás v ČR se pěstuje hlavně typ z vápencových oblastí z Rakouska, i když v poslední době jsou vidět v zahradách i jiné, málo obvyklé tvary borovice černé. Borovice černá je původní v rozsáhlé oblasti a vytváří řadu geograficky odlišných taxonů.
Poddruh borovice černá Salzmannova (Pinus nigra subsp. salzmannii) roste ve Španělsku i v Severní Africe.
Poddruh borovice černá korsická (Pinus nigra subsp. laricio) roste na nevápencových lokalitách v jižní Italii, na Korsice a v Sicílii.
Poddruh borovice černá Pallasova (Pinus nigra subsp. pallasiana) byl popsán z Krymu a roste taky na Kavkazu. V Turecku na jediném místě v přírodní rezervaci vytváří tento poddruh zvláštní varietu fastigiata s úzce kuželovitou korunou.
Borovice Jeffreyova Pinus jeffreyi
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae podrod Pinus, sekce Pseudostrobus
Borovice Jeffreyova má největší šišky ze všech těch druhů borovic, jaké jsou v pražských zahradách občas k vidění. (Borovice s ještě většími šiškami existují, např. rostou v Dendrologické zahradě v Průhonicích, ale jejich pěstování není běžně rozšířené.) Šišky borovice Jeffreyovy mohou být dlouhé až 20 cm a široké 11 cm.
Přirozeně roste v horách Kalifornie a okolí.
Borovice těžká (žlutá) Pinus ponderosa
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae podrod Pinus, sekce Pseudostrobus
Borovice těžká (žlutá) je přirozeně rozšířená v Severní Americe, od Mexika až do Kanady. Roste v nadmořských výškách až do 2100 metrů, hlavně v oblastech s malým množstvím dešťových srážek.
Je to druh značně variabilní, jehlice mohou být dlouhé 12 až 26 cm. Některé typy tedy mají nejdelší jehlice ze všech druhů borovic, jaké lze v české přírodě vidět.
Má poměrně veliké šišky, jsou víc než dvakrát delší a mohutnější než známé šišky borovice lesní.
Sekvojovec obrovský Sequoiadendron giganteum
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Sekvojovec obrovský přirozeně roste v Severní Americe v Kalifornii, v pohoří Sierra Nevada je schopen růst až do nadmořské výšky 2700 metrů. V Evropě se pěstuje od roku 1854. Krátce poté byl vysazován i v Čechách. V tuhé zimě 1928/29 pak většina sekvojovců u nás zmrzla, ale ojedinělé stromy vydržely. Mráz přečkaly 2 sekvojovce v Ratměřicích, které vysadil hrabě Chotek. Většina mladších sekvojovců, které jsou nyní v Čechách k vidění v mnoha zahradách, má původ ze semen právě těchto dvou stromů z Ratměřic. Je to vždyzelený dlouhověký strom. Ve své domovině se dožívá věku i přes 3500 let a může být vysoký 100 metrů.
Douglaska tisolistá sivá Pseudotsuga menziesii (taxifolia) var. glauca
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca) je v pražských parcích často pěstovaný jehličnan. Ta sice roste pomaleji než její příbuzná doglaska tisolistá pravá, ale je velmi otužilá. Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe, tam roste až do nadmořské výšky 3000 metrů.
Ve srovnání s příbuznou douglaskou tisolistou pravou má menší šišky, ty jsou dlouhé jen 4 až 6 cm. Na šiškách jsou nápadné krycí šupiny, které jsou u douglasky tisolisté sivé kolmo odstávající od plodní šupiny nebo až zpět zahnuté.
Jedlovec kanadský Tsuga canadensis
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedlovec kanadský je původní ve velké oblasti východní části Severní Ameriky. Vyskytuje se tam hlavně ve stinných roklích a na severních svazích. Je velmi odolný k mrazu a má malé nároky na světlo, ale je náročný na dostatek vody, protože zakořeňuje jen mělce. U nás se s ním lze setkávat v mnoha pražských parcích. Má poměrně drobné šišky, jsou dlouhé jen 15 až 22 mm.
Jedním z rozlišovacích znaků od jiných, u nás pěstovaných druhů jedlovců je, že plodní šupiny v šišce se ani za sucha nikdy neotevřou víc než že odstávají pod úhlem 45°.
Cedr atlaský Cedrus atlantica
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Cedr atlaský přirozeně roste v pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku. U nás v Praze se tenhle druh ukázal jako dobře prosperující a zimní mrazy snáší dobře. Na starších stromech už rostou šišky s klíčivými semeny (některý rok je klíčivost semen špatná, jiný rok jsou kolem starších stromů stovky mladých semenáčků).
Ještě před pár desetiletími lidi u nás cedry většinou neznali, i když v Praze roste několik starých cedrových stromů. Nyní se v českých zahradách hodně pěstují jako okrasné jehličnany.
Cedr himalájský Cedrus deodara
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Cedr himalájský se velmi podobá modřínu, ale je stálezelený. Na fotografii je zasněžená spodní větev, aby bylo vidět, že jehličí před zimou neshazuje.
Pochází z indické a kašmírské části Himaláje, přirozeně roste i v Afganistánu. Nyní je to ve světě často pěstovaný okrasný jehličnan. Ve své původní vlasti vytváří řadu klimatypů, různě odolných k mrazu. K nám do ČR se často dovážely výpěstky, které měly původ v teplých oblastech, a pak při tuhých zimách zmrzly. Proto jsou u nás k vidění pouze mladší jedinci tohoto druhu.