Rostliny Seznam
Černohlávek obecný Prunella vulgaris
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Černohlávek obecný je drobná vytrvalá bylina. Roste obvykle na vlhčích, humózních, hlinitých až hlinitojílovitých půdách s neutrální až slabě kyselou reakcí. Kvete od června až do podzimu. Na často sečených loukách dokáže vykvétat opakovaně. To hojně využívají čmeláci. Část květenství bývá nízko u země, kde je nepoškozují travní sekačky. Proto má černohlávek květní nektar a pyl pro hmyz i v termínech, kdy v okolí nekvete nic jiného.
Ptačinec velkokvětý Stellaria holostea
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Ptačinec velkokvětý je vytrvalá bylina. V pražských lesích je to velmi hojný druh, roste zejména podél menších lesních pěšin, na sušších místech. Je to zajímavá ozdoba lesa.
Hmyz létá na květy ptačince velkokvětého velmi málo, skoro vůbec. Blanokřídlí dávají přednost květům jiných druhů rostlin, jaké se na lokalitě vyskytují. To ale tomuto ptačinci nevadí, velká část kvalitních semen vyrůstá v důsledku samosprášení.
Liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera
od Hanka
čeleď: Šácholanovité - Magnoliaceae
Liliovník tulipánokvětý pochází ze Severní Ameriky. Je to statný strom. Ve své domovině dorůstá i do výšky 40 metrů a mívá průměr kmene i víc než jeden metr. Nejlépe se mu daří v údolí řek a potoků. Lidem poskytuje hodnotné dřevo. U nás je často vysazovaný v parcích a zasloužil by si i vyzkoušení pro výsadby v lesních porostech.
V Praze rozkvétá v červnu. Jeho květy hojně vyhledávají dělnice včel medonosných, je to významná medonosná dřevina.
Šácholanovité jsou vývojově nejstarší dvouděložné dřeviny.
Černýš rolní Melampyrum arvense
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš rolní je jednoletá poloparazitická bylina. V minulosti to býval nebezpečný plevel v obilí. Ve 20. století se lidé naučili využívat kvalitní stroje na čištění osiva, díky tomu z našich polí vymizely mnohé velkozrnné plevele, mezi nimi právě i černýš rolní.
V současnosti je černýš rolní zařazen mezi ohrožené druhy české květeny. Dnes se s ním lze setkávat hlavně na suchých stráních ve vápencových oblastech.
Na horní fotografii se ve květech černýše živí čmelák zemní - sameček.
Černýš hajní Melampyrum nemorosum
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš hajní je jednoletá poloparazitická bylina. Má jednoduchý kořenový systém a bohatě vyvinutá haustoria. Ta se přichytávají na kořeny různých hostitelských rostlin. Nejčastěji jsou hostiteli různé trávy, ale mohou to být i kořeny keřů. Kořenové vlášení má černýš silně potlačené.
Roste v teplých a světlých lesích, většinou na bazických půdách.
Květy černýše hajního vyhledávají hlavně čmeláci.
Rukevník východní Bunias orientalis
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Rukevník východní je mohutná dvouletá (leckdy i víceletá) bylina. Obvykle dorůstá do výšky kolem 120 cm, může ale vyrůst i vyšší. Pochází z jihozápadu evropského Ruska, tam lidé využívají mladé listy rukevníku jako zeleninu. V posledním století ale byla jeho semena rozvlečena dopravou snad na celou severní polokouli. Před více než 20 roky byl rukevník východní v ČR registrován jako karanténní plevel. To ale jeho šíření nezabránilo. Nyní u nás roste snad podél všech železničních tratí a odtud se šíří dál jako invazní plevel na orné půdy. Na polích se rozšiřuje i společně s chlévským hnojem, protože jeho semena procházejí dobytkem bez poškození.
Rozchodník bílý (bělorozchodník skalní) Sedum album (Oreosedum album)
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník bílý je vytrvalá bylina. Je to častý druh na skalnatých svazích a na kamenitých místech. Roste tam jako náš původní druh, často je ale i pěstovaný a ze zahrádek se rozšiřuje do okolí. Má plazivé lodyhy s krátkými nekvetoucími výběžky a přímými květonosnými lodyhami.
Nektar z kvítků rozchodníku bílého chutná mnoha druhům hmyzu, zejména motýlům, také blanokřídlým.
Chrpa modrá Centaurea cyanus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Chrpa modrá je jednoletá, většinou ozimá bylina. V minulosti rostla jako častý plevel v obilí. Používání herbicidů její výskyt velmi omezilo, na mnoha lokalitách se stala neznámou. V současnosti se někteří zemědělci snaží omezovat zemědělskou chemii, a u nich se vzácně začínají chrpy znova objevovat.
Chrpa modrá je včelařsky hodnotná rostlina, má ve květech pro hmyz nektar a světlý pyl.
Čistec bahenní Stachys palustris
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec bahenní je vytrvalá bylina. Roste na vlhkých místech, v Praze je často na břehu Vltavy. Při vyšším průtoku vody snáší i dočasné přeplavování. V půdě vytváří tlusté bílé článkované oddenky, s jejich pomocí se často se šíří do okolí.
Čistec bahenní vyhledávají zejména samotářské včely druhu vlnařka obecná (Anthidium manicatum). Na horní fotografii se za kvítky skrývá sameček vlnařky.
Čistec lesní Stachys sylvatica
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec lesní je vytrvalá bylina s oddenky a dlouhými nadzemními i podzemními výběžky, kterými se rozrůstá do okolí. Na větší vzdálenosti se rozšiřuje semeny.
Je to hojný druh ve vlhkých listnatých lesích. Často roste v příkopech kolem lesních cest.
Květy jsou často samosprašné, sladký nektar pro hmyz je uložený hluboko v květu, kam většina druhů včel svým sosákem nedosáhne.
Květy čistce lesního vyhledávají samotářské včely druhu pelonoska čistcová (Clisodon furcatus).