od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Opletka čínská je je dřevnatějící ovíjivá liana. Dokáže vyrůst až do výšky 15 m. Rozrůstá se velmi agresivně, proto se nehodí k vysazování na okraj přírodních lokalit. Může být ale užitečná uprostřed městské zástavby, protože dokáže rychle pokrýt nevzhledné stavbičky.
Kvete od června do října. Zejména ve druhé polovině roku se o její květy velmi zajímají včely medonosné, ale taky vosy, vosíci a různé mouchy.
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Kalina obecná je náš původní, evropký druh kaliny. V přírodě se obvykle vyskytuje na vlhkých místech podél vodních toků. Občas je pěstovaná v zahradách jako okrasný keř. Je nádherná zejména v zimních měsících, protože její zářivě červené plody zůstávají krásné a nepoškozené na větvích velmi dlouho. Od tohoto druhu je vyšlechtěná řada okrasných kultivarů..
U nás je považovaná za jedovatou rostlinu. Existuje ale i její jedlá varieta, která má plody sice hořké, ale nejedovaté, a někde se využívá na šťávy.
Žlázy na řapících listů vylučují sladký nektar, který láká mravence.
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa velkolistá je na venkově typickým průvodcem lidských obydlí. Většina starých památných lip náleží k tomuto druhu. Je to významná včelařská dřevina. Dožívá se obvykle věku 200 let, ale některé mohou být mnohem starší. Její větve totiž dokážou vytvářet nové mladé kořeny, které prorůstají mrtvým dřevem dutého kmene až dolů do země, a tak se strom samovolně zmlazuje. V minulosti mělo široké využití lipové lýko.
Je to i významná léčivá rostlina, čaj z lipového květu je oblíbený.
Rozkvétá na začátku léta jako první ze všech druhů lip. Jak napovídá její jméno, má větší listy než lípa srdčitá, a také má větší květy.
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Opletka křovištní je jednoletá bylina s oblou ovíjivou lodyhou, která může být dlouhá až 3 metry.
V Praze se často popíná po nejrůznějších plotech u málo udržovaných pozemků. Kvete od červa do září. Květy má nenápadné, ale hmyz si je dokáže najít. Zejména v září, kdy už je v přírodě velký nedostatek květů, se na opletce křovištní slétává hodně hmyzu. Včely medonosné na ní sbírají hlavně květní nektar.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice pozdní je pěstovaná jako vytrvalá okrasná rostlina. Patří mezi více než 50 druhů rodu Helianthus, které pocházejí ze Severní Ameriky. Vznikla zkřížením druhů Helianthus tuberosus a Helianthus rigidus. U nás jsou rozšířené hlavně klony s nižším vzrůstem. Snadno zplaňuje.
Rozlišovacím znakem jsou špičaté zákrovní listeny, které jsou jen stejně dlouhé jako květní terč. Vnější zákrovní listeny jsou jen nevýrazně kratší než vnitřní.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice topinambur je vytrvalá mohutná bylina, která v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do třímetrové výšky. Pochází ze Severní Ameriky. U nás je pěstovaná, ale snadno zplaňuje a šíří se do okolí. U nás se pěstují zejména vyšlechtěné typy, které vytvářejí v zemi velké kuželovité postranní oddenky. Ty jsou mrazuvzdorné, a mohou se tedy sklízet během celé zimy, a to nejen jako krmivo pro zvířata. Důležitou vlastností hlíz je, že jako zásobní látky neobsahují škrob, ale inulin, a jsou tedy vhodným doplňkem jídla pro diabetiky (v malém množství).
Rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, protažené v úzkou špičku. Zákrovní listeny jsou delší než je šířka květního terče, horní polovinou odstávají.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve ambroziovité - Ambrosiaceae)
Pouva řepňolistá je jednoletá plevelná rostlina. Pochází ze Severní Ameriky, nyní je zavlečená i do ČR. Začala se u nás nedávno objevovat zejména podél silnic a železnic. V teplejších lokalitách se může šířit invazivně. Její opylování zajišťuje vítr, a jak je to u všech větrosnubných rostlin zvykem, vytváří pyl v obrovském množství. Její pyl je významný alergen. Proto je potřeba pouvu znát, a pokud možno jí jako nebezpečnou rostlinu likvidovat.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Hlohyně šarlatová je trnitý keř. V parcích se pěstuje několik kultivarů. Některé kultivary vznikly zkřížením hlohyně šarlatové s čínskými druhy hlohyní (Pyracantha rogersiana a Pyracantha crenatoserrata).
Kvete na konci května a v červnu. V této době už je většina stromů a keřů z čeledi růžovitých odkvetlá, a proto na hlohyni létá mnoho druhů hmyzích opylovatelů.
Je okrasná zejména díky svým nápadně barevným plodům. Ty jsou ale často napadané strupovitostí (Spilocaea pyracanthae). Kultivary se žlutými plody jsou vůči této strupovitosti odolnější. (Obrázek nahoře)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mahalebka obecná je strom, může být vysoká až 15 metrů, na extrémně suchých stanovištích ale bývá nízká, jen jako keř. Dokáže totiž růst i na skalnatých výslunných svazích. Některé bývalé suché pastviny v okolí Prahy přerůstá až invazivně a vytváří tam souvislý porost.
Kvete koncem dubna. Její květy jsou pro hmyz atraktivní. Jenže koncem dubna a začátkem května je rozkvetlé prakticky všechno, a včely nestíhají létat na všechny květy. V minulosti se používala také jako podnož na roubování třešní. V současnosti ale zahradníci používají jiné vyšlechtěné podnože.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve tavolníkovité - Spiraeaceae)
Jeřábovec jeřábolistý je keř. Pochází z východní Asie, původní druh může být vysoký až 3 metry. V našich zahradnictvích se ale obvykle prodávají méně vzrůstné odrůdy. Základní typ je doporučován pro výsadbu na zpevnění svahů kolem silnic. Rozrůstá se podzemními výběžky, někdy může být svojí rozpínavostí i nebezpečný.
Kvete ve druhé polovině června a v červenci, jeho květy lákají mnoho hmyzu, nejvíc na něm bývají dělnice včel medonosných. Plody jsou 3 mm dlouhé měchýřky.