Rostliny Seznam
Jeřáb břek Sorbus torminalis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb břek je středně velký strom, může být až 25 m vysoký. Dokáže růst na místech, kde zem během léta hodně vysychá. Je to perspektivní dřevina do větrolamů a biokoridorů. Má pevné dřevo, které dřív bylo velmi ceněné v kolářství a v řezbářství. V současnosti se také uvažuje o jeho výsadbách do lesních porostů. Hodí se k zalesňování suchých a výslunných strání.
V lesích Prahy je jeřáb břek častá vtroušená dřevina, ale uniká pozornosti, protože má listy a květy pouze vysoko, jen na plném slunci. Teprve když v říjnu začne listí opadávat, tak si všimneme jeho podzimně barevných listů na zemi.
Vratič obecný Tanacetum vulgare
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Vratič obecný je vytrvalá bylina. V Praze roste často na málo udržovaných plochách. Květní nektar a pyl na něm mohou sbírat včely medonosné. Častěji je ale předejdou drobné druhy samotářských včeliček, a vysbírají na květech vratiče nektar a pyl tak pečlivě, že na včely medonosné už nezbyde.
Na neudržovaných plochách začíná vratič kvést už koncem června. Na loukách ale bývají rostliny vratiče posečené většinou už v květnu, v takových případech vratič znovu vyráží mladé lodyhy a následně ale kvete později, v září nebo i začátkem října.
Komonice lékařská Melilotus officinalis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Komonice lékařská je statná dvouletá bylina. Je častá na suchých stráních a úhorech. V ČR se vyskytuje na většině území, zejména v teplých oblastech. V jejích drobných květech se vytváří mnoho sladkého nektaru pro hmyz. Proto komonici lékařskou vyhledávají včely medonosné, čmeláci, i mnoho dalších hmyzích druhů.
Velmi podobným druhem je také žlutě kvetoucí komonice nejvyšší (Melilotus altissima). Vzhledově se liší jen chlupatými lusky. Zásadní rozdíl je v požadavcích na prostředí. Komonice nejvyšší roste na vlhkých pastvinách, na okrajích pramenišť a v příbřežních křovinách.
Ořešák královský Juglans regia
od Hanka
čeleď: Ořešákovité - Juglandaceae
Ořešák královský je často pěstovaný užitkový strom. V posledních letech je zajímavé, že na neudržovaných plochách v Praze patří zplanělé ořešáky k nejčastějším dřevinám. Pravděpodobně je to zásluhou činnosti mnoha živočichů, sojek, strak, ale i veverek.
Podle knihy Květena ČR je prapůvodní výskyt ořešáků ve Střední Asii. Podle pylových analýz je ořešák královský pěstován na území ČR už od doby bronzové, ojediněle i dřív.
Ořešáky jsou stromy, které opyluje vítr. Hmyz se o jeho květy nezajímá.
Divizna knotovitá Verbascum lychnitis
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Divizna knotovitá je dvouletá bylina. Na území Prahy je to nejhojnější druh divizny. Vyhovují jí sušší půdy, často roste na kamenitých a skalnatých stráních. Květy má poměrně malé, jen 12 až 18 mm v průměru. Kvítky bývají otevřené jen ráno, během dne často zasychají.
Divizna černá Verbascum nigrum
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Divizna černá je vytrvalá bylina. Roste obvykle ve vlhčí půdě, snáší i krátkodobé zaplavení. V Praze je občas k vidění poblíž vltavských břehů. Rozlišovacím znakem jsou fialově chlupaté nitky tyčinek v květech, a také dlouhé řapíky přízemních listů, se srdčitě připojenou čepelí. Květy jsou menší, mají nanejvýš 25 mm v průměru.
Divizna sápovitá Verbascum phlomoides
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Divizna sápovitá je dvouletá bylina. Je častá v teplých oblastech, nejvíc roste na stanovištích, která jsou ovlivněná lidskou činností (různé navážky, náspy, atd.). Je blízce příbuzná divizně velkokvěté, má podobně uspořádaný květ. Má nestejně dlouhé tyčinky, dvě spodní jsou delší a tři horní jsou kratší. Divizna sápovitá má nitky horních tyčinek hustě bělavě vousaté.
Hlavním rozlišovacím znakem divizny sápovité jsou lodyžní listy, které mohou být nanejvýš krátičce sbíhavé.
Srpek obecný Falcaria vulgaris
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Srpek obecný je dvouletá, případně víceletá bylina. Je hojný na suchých travnatých stráních, na železničních náspech a na podobných stanovištích. Rozmnožuje se jak generativně semeny, tak vegetativně adventivními pupeny na kořenové hlavě. Stepní charakter rostliny se projevuje i v odolnosti vůči vypalování suché trávy. V Praze a okolí začíná kvést od poloviny června, a některé rostliny pak kvetou až dlouho do podzimu. Květy jsou velmi drobné.
Lnice květel Linaria vulgaris
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Lnice květel je drobnější až středně vysoká bylina. Roste hlavně na písčitých nebo kamenitých půdách, na suchých a slunných místech. Je to víceletý, hlouběji kořenící druh. Setrvává na stanovišti bohatě větveným systémem vodorovných a svislých kořenových výběžků. Květy vyrůstají v úžlabí listenů a jsou sestavené do hustého koncového hroznu. Kvete od června do podzimu.
Květní nektar je uložený hluboko uvnitř kvítků. Hmyz se dostává ke květnímu nektaru různě odlišnými postupy.
Čmeláci s dlouhým sosákem, jako je čmelák rolní (Bombus pascuorum), si umějí složité květy otevírat a květy opylují.
Hvozdík kropenatý Dianthus deltoides
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Hvozdík kropenatý je vytrvalá, volně trsnatá bylina. Má rád suchá travnatá místa. Roste na chudých a kyselých půdách. Je to druh vápnobojný. Je hojnější ve středních polohách.
Foto 1. 7. 2018 ve svahu Kotlářky v Praze 6 - je tu pravděpodobně vysetý, dřív jsem tenhle druh neviděla ani tady ani jinde v okolí. Roste tu ve směsi s hvozdíkem kartouzkem, ten je ale nápadně vyšší.