od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec obecný je výrazně světlomilná dřevina. Náš domácí druh, umí se přizpůsobit různému geologickému podloží, snese vysýchavé půdy právě tak dobře jako nadbytek mokra, nevadí mu ani kruté zimy ani horká léta.
V pražských zahradách je to často pěstovaná okrasná dřevina. JALOVEC OBECNÝ JE ODOLNÝ VŮČI CHOROBÁM.
Přirozeně roste na krajích Prahy obvykle na skalách a na svazích s mělkou půdou, kde nemá konkurenci jiných dřevin.
od Hanka
čeleď: Tisovité - Taxaceae
Tis červený je naše původní, domácí dřevina. Roste v rozsáhlém areálu, prakticky v celé Evropě a navíc i v severní Africe a v Malé Asii. Před staletími byl u nás velmi hojný. Jeho dřevo bylo od pravěku ceněným materiálem na výrobu luků a oštěpů.
Je to pomalu rostoucí strom, často bývá vícekmenný. Po celý život snáší vyjímečně silné zastínění. Má velkou výmladkovou schopnost (obrůstá i z pařezů), tím se velmi liší od většiny jiných jehličnanů. V zahradnictví se proto používá do stříhaných plotů i na pěstování různých tvarů.
Pozor - je to dřevina JEDOVATÁ.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav obrovský pochází ze západní části Severní Ameriky. Nejlépe roste ve vlhké přímořské oblasti. V jeho domovině jsou jedinci vysocí 60 m a šíři kmenu do 6 metrů.
V Evropě se vysazuje v parcích, ale i v pokusných lesních výsadbách. Poskytuje totiž kvalitní dřevo, dobře trvanlivé. Zpočátku roste pomalu, později překvapivě rychle.
Šišky jsou dlouhé jen kolem 11 mm. Na horní fotografii jsou šišky zobrazené zvětšeně.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedle ojíněná, v zahradnické mluvě nazývaná konkorolka, je v pražských zahradách a parcích nejčastěji pěstovaná jedle. Ve srovnání s jinými druhy jedlí má totiž menší nároky na vzdušnou a půdní vlhkost.
Pochází z jižní části Skalnatých hor v Severní Americe.
Jehlice jsou dlouhé 4 až 8 cm, tedy nejdelší ze všech u nás pěstovaných jedlí. Bývají srpovitě prohnuté a nejsou uspořádány dvouřadě.
Zbarvení jehlic je matně šedozelené. zahradníci ale vypěstovali i kultivary s tzv. stříbrným jehličím.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk pichlavý patří v pražských zahradách k často pěstovaným jehličnanům.
Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe. Původní zbarvení jehlic je matně zelené, zahradníci ale upřednostňují pěstování kultivarů s nápadně stříbrnými jehlicemi. Nejlepší typy se rozmnožují roubováním.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk ztepilý je přirozeně rozšířený v severní a střední Evropě. Na severu roste převážně v nížinách až k polární lesní hranici. U nás je nejhojnější v pohraničních horách, v jižní Evropě se vyskytuje na horských hřebenech.
Pro rychlý růst a dobré technické vlastnosti dřeva je to naše hlavní hospodářská dřevina.
Na horní fotografii je vzrostlý smrk na severním svahu v Divoké Šárce (21. 1. 2017).
od Hanka
čeleď: Borovicovitě - Pinaceae
Borovice lesní na horním obrázku má obrysy zvýrazněné zimní jinovatkou.
Je to náš domácí druh borovice - a je ze všech druhů borovic nejkrásnější. Ona tedy roste nejenom u nás, ale je to borovice s nejrozsáhlejším areálem na světě, odborníci tento druh rozčleňují na řadu geografických ras.
U nás se dělí na dva základní typy:
1. Náhorní ekotyp vyšších poloh, roste v horských a podhorských lesích.
2. Chlumní ekotyp nízkých poloh, přirozeně roste na skalních výchozech, na chudých půdách a snadno se samovolně rozšiřuje na lidmi devastované plochy.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Borovice černá patří v Praze mezi nejčastěji pěstované jehličnany. U nás v ČR se pěstuje hlavně typ z vápencových oblastí z Rakouska, i když v poslední době jsou vidět v zahradách i jiné, málo obvyklé tvary borovice černé. Borovice černá je původní v rozsáhlé oblasti a vytváří řadu geograficky odlišných taxonů.
Poddruh borovice černá Salzmannova (Pinus nigra subsp. salzmannii) roste ve Španělsku i v Severní Africe.
Poddruh borovice černá korsická (Pinus nigra subsp. laricio) roste na nevápencových lokalitách v jižní Italii, na Korsice a v Sicílii.
Poddruh borovice černá Pallasova (Pinus nigra subsp. pallasiana) byl popsán z Krymu a roste taky na Kavkazu. V Turecku na jediném místě v přírodní rezervaci vytváří tento poddruh zvláštní varietu fastigiata s úzce kuželovitou korunou.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Borovice Jeffreyova má největší šišky ze všech těch druhů borovic, jaké jsou v pražských zahradách občas k vidění. (Borovice s ještě většími šiškami existují, např. rostou v Dendrologické zahradě v Průhonicích, ale jejich pěstování není běžně rozšířené.) Šišky borovice Jeffreyovy mohou být dlouhé až 20 cm a široké 11 cm.
Přirozeně roste v horách Kalifornie a okolí.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Borovice těžká (žlutá) je přirozeně rozšířená v Severní Americe, od Mexika až do Kanady. Roste v nadmořských výškách až do 2100 metrů, hlavně v oblastech s malým množstvím dešťových srážek.
Je to druh značně variabilní, jehlice mohou být dlouhé 12 až 26 cm. Některé typy tedy mají nejdelší jehlice ze všech druhů borovic, jaké lze v české přírodě vidět.
Má poměrně veliké šišky, jsou víc než dvakrát delší a mohutnější než známé šišky borovice lesní.